Téma: Evropská unie

Předsednictví Rady EU: šance pro malé země? Praktický pohled

Esej se zaměřuje na postavení malých zemí při plnění role předsednického státu v Radě EU. Práce vychází z obecného přesvědčení, že malé členské státy EU, musí vynaložit větší úsilí k prosazení svých zájmů na evropské úrovni. Konkrétně jsou šance malých států v agendě předsednictví Rady EU zkoumány skrze dvě funkce předsednictví: vyjednávání a prosazení národních zájmů. Dále je přikládán význam i rotačnímu principu. V neposlední řadě se text pokouší na konkrétních příkladech ukázat specifické problémy předsednictví malého státu.

Johana Galušková - 5. Únor 2012, rubrika Zaměřeno na EU

Predsedníctvo Rady EÚ: šanca pre malé krajiny?

Predkladaná esej sa zaoberá predsedníctvom Rady Európskej únie prizmou problematiky zahraničnej politiky malých štátov. Historické tendencie svetovej politiky neboli existencii malých štátov príliš naklonené, avšak proces zjednocovania Európy viedol k vytvoreniu priateľskejších podmienok, čím dramaticky zmenil predpoklady ich správania, vrátane pôsobenia na európskej politickej scéne, ktorej významným prvkom je predsedníctvo Rady EÚ. Čitateľovi je predsedníctvo Rady EÚ predstavené ako nástroj maximalizácie národných, ale i európskych záujmov. Zároveň však dochádza k akcentovaniu správnej evaluácie funkcie, jej možností a potenciálnych rizík, ale i prípravy inštitucionálneho, technického či politického charakteru, vrátane realokácie ľudských i materiálnych zdrojov.

Lenka Kováčová - 5. Únor 2012, rubrika Zaměřeno na EU

Zaměřeno na EU

S příchodem nového roku Vám projekt Zaměřeno na EU pod hlavičkou Studentské sekce IIPS MU přináší další sérii článků, tentokráte zaměřenou na předsednictví Rady EU v rukou jejich malých členských států. Předsednictví menší země s sebou totiž přináší značná specifika a do značné míry představuje výzvu jak pro daný členský stát, tak i pro samotnou Unii.

Marek Hrdina - 5. Únor 2012, rubrika Redakce

Zaměřeno na EU

Přestože léto nám již rázně zaklepalo na dveře a ruch v institucích EU pomalu ale jistě ustává, problémy, které naše evropské společenství trápí, přes léto (bohužel) nezmizí. Současná Evropská unie se potýká s několika velmi vážnými výzvami a proto se i tým „Zaměřeno na EU“ rozhodl tuto publikační sérii věnovat aktuálnímu dění v EU.

Marek Hrdina - 18. Červen 2011, rubrika Redakce

Ekonomické vztahy EU a Číny

Tento text představuje deskriptivním způsobem problematiku obchodních vztahů mezi Evropskou unií a Čínou tak, jak se vyvíjeli ve 20. století a nastiňuje také současný stav. Rovněž se na základě faktického základu snaží dokázat, že současná obchodní bilance mezi EU a Čínou není pro evropské státy příliš výhodná a že pro zachování globální konkurenceschop­nosti evropských ekonomik je potřeba tento stav změnit.

Markéta Bartončíková - 17. Červen 2011, rubrika Zaměřeno na EU

Schengenská dohoda a Schengenská prováděcí úmluva v praxi dnešních dní

Tato esej představuje jednu z nejznámějších integračních politik Evropské unie – vytvoření společného prostoru volného pohybu osob, známějšího pod pojmem Schengenský prostor. Čtenáře seznamuje se vznikem a vývojem Schengenských smluv a představuje situaci dnešních dní, která není kvůli selhávající imigrační politice členských států EU zdaleka pro setrvání Schengenu v současné podobě příznivě nakloněna.

Marek Hrdina - 17. Červen 2011, rubrika Zaměřeno na EU

Kríza eurozóny – zlyhanie alebo prirodzený vývoj?

Tato esej představuje zamyšlení nad jedním z nejaktuálnějších problému Evropské unie, konkrétně nad hrozbou destabilizace či dokonce rozpadu Eurozóny. Autorka se ve své eseji zamýšlí, zda je tato krize pouhým cyklickým jevem, kterému se nevyhne téměř žádná světová ekonomika, či zda jsou příčiny současných problému strukturálního rázu a bez rázných reforem povedou k zániku Eurozóny v podobě, jak ji známe dnes.

Slavomíra Urbanová - 17. Červen 2011, rubrika Zaměřeno na EU

Zaměřeno na EU / Focused on the EU

It is my pleasure to introduce you a new edition of the Focused on the EU series. Our team has prepared three new articles that deal with the different aspects of the EU integration project. Let me briefly summarise each of them. It has been a year since the Lisbon treaty came into force and our team is therefore very curious what implications it have had in particular member states or in the EU as a whole.

Zbyněk Smetana - 23. Leden 2011, rubrika Redakce

Republika Slovinsko a Česká republika v čele EU

Tato esej představuje autorovo zamyšlení nad potenciálem, který mají malé státy v případě, že se dostanou do situace, kdy je po nich vyžadována daleko větší zahraničněpolitická aktivita, než na jakou jsou takovéto státy běžně připravené. Autor vychází z předpokladu, že zahraniční politika malých států je odlišná od zahraniční politiky států větších, a na základě analyzování předsednictví Republiky Slovinsko a České republiky v Radě Evropské unie dochází k závěru, že malé státy mohou i se svým odlišným pojetím zahraniční politiky v této důležité pozici uspět.

Marek Hrdina - 23. Leden 2011, rubrika Zaměřeno na EU

Energetická politika EU po Lisabonské smlouvě

Článek hodnotí změny, které se v Energetické politice EU udály v souvislosti s přijetím Lisabonské smlouvy. Základním cílem textu je přitom posoudit, do jaké míry došlo s vytvořením zvláštní kapitoly Energetika a začleněním energetiky mezi Sdílené pravomoci k reálnému posunu v komunitarizaci dané oblasti, případně jakým směrem bude vývoj této problematiky směřovat.

Filip Černoch - 16. Leden 2011, rubrika Články

Ruské společnosti Lukoil a TNK-BP v energetice Evropské unie

Hlavním cílem této studie je zjistit, jestli má ruská vláda vliv na chování a aktivity ruských ropných subjektů doma i v zahraničí. Jako zkoumané objekty byly vybrány společnosti Lukoil a TNK-BP, které obsazují nejvyšší příčky ropné produkce v Rusku. Jako cílový trh byla zvolena Evropská unie, která je v bezprostřední blízkosti Ruska, a její, hlavně naposledy přijaté, státy dlouhou dobu spadaly do sovětské sféry vlivu a i dnes zde můžeme pozorovat ruské geopolitické zájmy. Výzkumní otázkou této práce bude, jakou roli hrají Lukoil a TNK-BP na trhu s ropou a ropnými produkty Evropské unie.

Ivana Týčová, Anna Leshchenko - 15. Listopad 2010, rubrika Studie

Human rights promotion in the EU foreign policy

After the end of the Cold War, promoting democracy became one of the main features of the foreign policy of the European Union (EU). The Maastricht Treaty of 1992 stated that one of the objectives of the Common Foreign and Security Policy (CFSP) is to promote democracy, the rule of law, and respect for human rights and fundamental freedoms. Furthermore, the Copenhagen criteria, which defines the conditions for EU membership, clearly indicates that one of the main requirements is the existence of institutions that ensure respect for human rights, democracy and the rule of law.

Arif Mammadov - 20. Srpen 2010, rubrika Články

Geopolitika v 21. století: soubor textů o geopolitice

Jedním z důvodů stálé aktuálnosti geopolitiky jakožto analytického přístupu je její schopnost přizpůsobovat se nárokům doby a akademických debat. Geopolitika je slučitelná se všemi třemi velkými pozitivistickými paradigmaty mezinárodních vztahů a s jistými výhradami i s postpoziti­vismem. Geopolitický přístup je možné uplatňovat za účelem vytváření zahraničněpoli­tických strategií s globálním dosahem (geostrategií) i při studiu vnitrostátních (teritoriálních) konfliktů, migrace, nebo voleb. Stejně tak normativní apely obsažené v geopolitických koncepcích se mohou velmi lišit, počínaje světovou hegemonií a konče emancipací post-koloniálních zemí či sociálních skupin postižených urbánním plánováním.

Z těchto důvodů se časopis Global Politics rozhodl věnovat geopolitice samostatný prostor a publikovat sérii příspěvků studentů Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií FSS MU, které se geopolitikou zabývají a které nabízí geopolitické pohledy na otázky spojené například s Evropskou unií nebo s NATO.

Lukáš Hoder, Petr Ocelík - 19. Červenec 2010, rubrika Redakce

Spoločná zahraničná a bezpečnostná politika EÚ a geopolitika

Príspevok sa zaoberá geopolitickou podmienenosťou vzniku a rozvoja SZBP a jej súčasného fungovania, v ktorom je možné sledovať geopolitické princípy (energetika, rozširovanie EU, susedská politika). Aj keď sa EU výslovne ku geopolitickej stratégii nehlási, jej SZBP je motivovaná okrem iného aj geopoliticky. V prvej časti poukazujeme na to, že SZBP vznikla ako reakcia na zásadné geopolitické zmeny, ktoré prebehli v Európe a ďalej sa rozvíjala na základe podnetov, ktorými boli významné konflikty v regiónoch v blízkosti európskych hraníc. V ďalších častiach sú predstavené základné princípy geopolitického správania a geopolitické smerovanie EU v praxi. Bližšie tieto princípy skúmame na energetickej politike a rozširovaní EU.

Tento text je součástí projektu Geopolitika v 21. století: soubor textů o geopolitice, v jehož rámci časopis Global Politics publikuje sérii příspěvků studentů Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií FSS MU, které se geopolitikou zabývají.

Lucia Piteľová, Jana Benčová - 14. Červenec 2010, rubrika Články

Epistemické komunity a Európska bezpečnostná a obranná politika

Príspevok má za cieľ ukázať, nakoľko je EBOP výsledkom pôsobenia epistemických komunít. Epistemické komunity ponúkli inovatívne myšlienky v oblasti bezpečnosti a obrany, ktoré ďalej šírili a pomohli tak prispieť k spoločne zdieľanej interpretácii problému, čo sa napokon odrazilo v správaní jednotlivých aktérov a ich ochote spolupracovať. V texte sú predstavené epistemické komunity na národnej a európskej úrovni a popísané predovšetkým prvé tri kroky v ich politickom pôsobení – inovácia, difúzia, selekcia. Je možné tvrdiť, že pokiaľ epistemické komunity majú skutočný vplyv na výsledné politické jednanie aj v takej citlivej oblasti akou je bezpečnosť a obrana, nestačí študovať EU len z pohľadu národných záujmov jej jednotlivých členov.

Jana Benčová - 2. Červenec 2010, rubrika Články

Zaměřeno na EU: Vnější vztahy Evropské unie

V rámci studentského projektu Zaměřeno na EU Vám přinášíme novou sérii článků, jejichž společným tématem jsou tentokrát vnější vztahy Evropské unie. Jednotliví autoři přistoupili k dané problematice z různých uhlů pohledu a zaměřili se na různé aspekty vnější politiky EU. Výsledkem jejich úsilí jsou celkem tři nové texty.

Zbyněk Smetana - 1. Červenec 2010, rubrika Redakce

Interregionalismus: progresivní dimenze vnějších vztahů EU

Přibližně od přelomu 80. a 90. let jsme svědky rychlého nárůstu regionálních integračních aktivit po celém světě, označovaných jako nový regionalismus. Spolu s ním ruku v ruce kráčí i intenzifikace vztahů mezi těmito regionálními uskupeními, v rámci nichž jednoznačně se svou sítí interregionálních partnerství dominuje Evropská unie (EU). Tento přehledový článek má za cíl zařadit interregionalismus do širšího kontextu vnějších vztahů EU a mezinárodních vztahů obecně a pokusit se odpovědět na otázku, jaké nové příležitosti tato dimenze vnějších vztahů Unii přináší a čím pro ni může být zajímavá.

Jitka Benešová - 30. Červen 2010, rubrika Zaměřeno na EU

Ukrajina medzi Európskou úniou a Ruskom, alebo čo môže Brusel a Moskva ponúknuť Kyjevu?

Európsky kontinent prešiel za ostatných 20 rokov významnými politickými zmenami. Medzi najvýznamnejšie prejavy týchto procesov patril rozpad Sovietskeho zväzu, stiahnutie sa Ruska zo strednej Európy a naopak začlenenie bývalých sovietskych satelitov do NATO a Európskej únie. Za hranicami novej EÚ sa ocitol významný štát – Ukrajina so svojou strategickou polohou a početnou populáciou. Ukrajina sa ocitla na okraji, zo západu za hranicou Európskej únie a z východu susedí s Ruskom, s ktorým ho spája dlhá tradícia spoločnej štátnosti, prinajmenšom v 20. storočí. Dá sa povedať, že tento štát potrebuje vymedziť svoju identitu – chce patriť k východu, západu, alebo ísť vlastnou cestou?

Matej Kresač - 30. Červen 2010, rubrika Zaměřeno na EU

EU a Gruzie – vzájemné vztahy a perspektiva do budoucna

Gruzie bývá často ze západního úhlu pohledu označována jako nejúspěšnější stát jihokavkazského regionu transformující se do (post)moderního státu a společnosti odpovídající globálním trendům 21. století. Následující článek se pokusí přiblížit jakou roli v tom sehrály vazby a spolupráce s EU, jaké byly zásadní body vzájemných vztahů a jaké dopady to může mít na další vztahy EU a Gruzie do budoucna.

Jan Husák - 30. Červen 2010, rubrika Zaměřeno na EU

Nové texty v rubrice Zaměřeno na EU

Vyšlo v pořadí již třetí vydání „Zaměřeno na EU“; projektu, který je ve spolupráci s Global Politics realizován studenty Fakulty sociálních studií a Právnické fakulty sdruženými ve Studentské sekci IIPS MU. Tématem současného vydání a pojícím prvkem čtyřech níže uvedený esejí je evropský konstituciona­lismus. Jednotliví autoři a autorky se zabývají otázkou existence politického systému na úrovni Evropské unie (Zbyněk Smetana), otázkou existence a podoby evropského „ústavního“ pořádku (Katarína Šipulová) a konečně problematikou tzv. demokratického deficitu, které jsou věnovaný hned dva články.

Zbyněk Smetana - 21. Duben 2010, rubrika Redakce

Multiúrovňový konštitucionalizmus EÚ

Kontinuálne prehlbovanie integrácie a postupná komunitarizácia Európskej únie od polovice 80-tych rokov viedli k rozprúdeniu snáh o presnejšie vymedzenie a kategorizovanie Únie medzi nám známe politické a právne entity. S nárastom právomocí a oslabením štátnej suverenity vo vybraných oblastiach policy sa objavili aj pokusy legitimizovať postavenie a rastúci počet kompetencií Spoločenstva. Rok 1984 a Spinelliho Návrh Zmluvy zakladajúcej Európsku úniu sa zvyčajne pokladá za symbolický počiatok procesu konštituciona­lizácie EÚ, vrcholiaceho zasadaním Európskeho Konventu v rokoch 2002–2003 a formulovaním návrhu Ústavnej zmluvy, resp. dnešnej Lisabonskej revízie.

Katarína Šipulová - 21. Duben 2010, rubrika Zaměřeno na EU

Představuje Evropská unie politický systém?

Současná podoba Evropské unie (EU) je výsledkem více než půl století probíhající integrace mezi státy západní a po pádu Železné opony též střední a východní Evropy. Co však EU představuje? Jde pouze o jednu z mnoha mezinárodních organizací, nebo se jedná o konfederaci, federaci či snad zárodek nějakého nového superstátu? Odpovědí, ať již jde o reflexe reálného stavu nebo o více či méně normativně zabarvená přání a představy, lze najít celou řadu. Pro skeptiky a odpůrce procesu integrace není EU ničím víc než jednou z mnoha mezinárodních organizací, zatímco pro stoupence federalismu a evropského sjednocení představuje EU minimálně zárodek federace evropských států. Z pohledu evropské integrace jde přitom o naprosto klíčovou otázku. Vždyť chceme-li v integraci někam pokročit (či naopak zůstat na místě) musíme nejprve najít odpovědi na otázky typu: Jaký je výsledek současného stavu integrace? Kam integrační proces směřuje, respektive kam by měl/neměl směřovat?

Zbyněk Smetana - 21. Duben 2010, rubrika Zaměřeno na EU

Demokratický deficit, aneb jak to tedy vlastně je

Slavomíra Urbanová ve svém článku poměrně dobře popsala základní charakteristiky dnešní diskuze o demokratickém deficitu a její článek je velmi dobrým výchozím bodem. Dovolím si ho tak použít a poukázat na několik, dle svého mínění, abnormalit ve zkoumání demokratického deficitu EU.

Ondřej Mocek - 21. Duben 2010, rubrika Zaměřeno na EU

Bernd Posselt: Evropská unie bude ideální až za 100 let

Bernd Posselt je poslancem Evropského parlamentu, předsedou Panevropské unie Německo a členem Česko-německého diskusního fóra. Exklusivní rozhovor, který poskytl Global Politics, se týká jeho pohledu na současný stav integrace Evropské unie, na její další rozšiřování nebo na pozici Turecka jako kandidátské země. Příjemným překvapením rozhovoru je poměrně otevřené představení názorů Bernda Posselta na budoucí podobu EU a na časový horizont jejího dalšího rozšíření.

Michal Vít - 1. Únor 2010, rubrika Rozhovory

Nové texty v Zaměřeno na EU

V rámci projektu Zaměřeno na EU, který je výsledkem spolupráce Studentské sekce IIPS MU a Global Politics, Vám přinášíme dva texty, jež tentokráte z různých úhlů pohledu reflektují problematiku loňských voleb do Evropského parlamentu. Tématem článku Ondřeje Mocka je srovnání předvolební mediální kampaně vybraných politických stran v rámci České republiky. Zbyněk Smetana si v rámci svého příspěvku klade otázku, nakolik rostoucí pravomoci EP změnily charakter voleb do této instituce a zdali je i nadále možné aplikovat předpoklad, že jde o druhořadé volby, kde „není mnoho v sázce“.

Zbyněk Smetana - 24. Leden 2010, rubrika Redakce

Volby do EP: Stále jen druhořadé volby?

Volby do Evropského parlamentu bývají v odborném i laickém prostředí často označovány jako tzv. druhořadé volby. A vskutku, pokud se podíváme na volební účast, kandidující politiky, volební témata a vůbec celkovou pozornost, již volbám do EP věnují jak kandidující politické strany, tak i média a veřejnost, můžeme celkem jednoznačně konstatovat, že pozornost věnovaná volbám do EP je ve srovnání s volbami do národních parlamentů nesrovnatelně menší. Ostatně volby do EP konané v červnu tohoto roku s rekordně nízkou volební účastí – v ČR 28 % – jsou toho jasným důkazem.

Zbyněk Smetana - 24. Leden 2010, rubrika Zaměřeno na EU

Analýza předvolebních spotů vybraných stran v kampani do voleb do Evropského parlamentu

V této práci se autor pokusí popsat předvolební spoty v kampani do voleb do Evropského parlamentu v České republice. Na těchto volebních spotech se pokusí ukázat, jaká témata dominovala z hlediska jednotlivých stran a jakými způsoby se strany snažily získat voliče.

Ondřej Mocek - 24. Leden 2010, rubrika Zaměřeno na EU

Energy Security of the European Union

Editors of Global Politics in cooperation with International Institute of Political Science present the Symposium dedicated to the feverishly discussed issue of EU energy security. It is our great pleasure to publish the answers of experts from Russia, Czech Republic and Slovakia. The questions of GP were answered by Tatiana Romanova, Andrea Figuľova, Ivo Samson, Oldřich Petržílek and Filip Černoch.

Petr Ocelík - 1. Listopad 2009, rubrika Symposium

Co je evropský lid?

V následujícím příspěvku bych se rád zastavil nad fenoménem, který vznikl původně jako nepřímý produkt integračního procesu evropských společenství. Na tzv. evropský lid nahlížím z pohledu počátku 21. století, kdy se idea vyřešení válečných konfliktů na evropském kontinentě zdá již poněkud vyčpělou.

Michal Vít - 25. Květen 2009, rubrika Zaměřeno na EU

Lid Evropské unie

Lze předpokládat, že lid tak, jak jej známe z podoby v rámci národních států, nikdy na evropské úrovni nevznikne. Pocit sounáležitosti s konkrétním národem byl v občanech EU budován příliš dlouho na to, aby byl nahrazen jiným v tak krátkém časovém úseku. Avšak to co mají tito občané společné, je jejich členství v Evropské unii a vytváření prostoru „Jednota v rozmanitosti“. Je to tato možnost rozhodnout o své budoucnosti v rámci EU, která dělá ze všech občanů členských zemí lid Evropské unie.

Lenka Procházková - 25. Květen 2009, rubrika Zaměřeno na EU

Evropský parlament jako zástupce evropského lidu?

Cílem této práce bude zamyslet se nad reprezentací evropského lidu v orgánech EU. Je Evropský parlament jako jediný přímo volený orgán dostatečným zástupcem lidí žijících na území Evropské unie? Umožňuje vůbec institucionální zakotvení Evropského parlamentu reprezentovat zájmy lidu, který ho volí?

Ondřej Mocek - 25. Květen 2009, rubrika Zaměřeno na EU

Rozvážný pozorovatel z Heidelbergu

Světově uznávaný ekonom a právník Paul Kirchhof přijel ve čtvrtek 5. února
do Prahy, aby se zúčastnil předsednické konference na téma rodičovská péče
a politika zaměstnanosti, kde mimo něj vystoupili například komisař EK
Vladimír Špidla a ministr Petr Nečas. Setkal se s místopředsedou vlády pro
evropské záležitosti Alexandrem Vondrou, s poslancem Markem Bendou a
jinými. Pro Global Politics si vyčlenil dvacet minut v Růžovém salonku
Senátu.

Ondřej Koutský - 8. Březen 2009, rubrika Rozhovory

EU, Turkey and energy policy

Global Politics on the occasion of conference on “Energy Security of the
Caspian Region” (20th November 2008, Brno), held by Azerbaijan and Caspian
Studies Center under the International Institute of Political Science,
brings an interview with Ambassador of the Republic of Turkey in the Czech
Republic, His Excellency Mr. Koray Targay. We focused on issues concern EU
energy policy in relation to Caspian region, position of Turkey in region,
perspectives of regional cooperation in energetics, and Czech-Turkey
relations. Why are Caspian energy resources so important for Europe? How
should we solve situation in Georgia? What are the foreign policy
priorities of Turkey? These and others questions have been answered by
H. E. Mr. Koray Targay.

Petr Ocelík - 27. Leden 2009, rubrika Rozhovory

Pohnutý život nápoje bohů, aneb reformy vinařského sektoru společné zemědělské politiky

Projednávání otázek spadajících do společné zemědělské politiky se jen
málokdy obejde bez kontroverzí mezi členskými státy EU. Nejinak tomu je i
v případě vinařského sektoru. Při snahách o jeho reformu narážela Evropská
komise na často protichůdné zájmy členských států a bylo nutné nacházet
přijatelné kompromisy. Tento článek shrnuje reformní snahy v oblasti
vinařství od počátku společné zemědělské politiky až po nejnovější reformní
návrh z roku 2007. Zmiňuje důvody, které vedly k reformním snahám,
kontroverzní body jednotlivých návrhů a rovněž se věnuje nástrojům, které
reformy zaváděly nebo měnily.

Adam Hlaváč - 1. Červen 2008, rubrika Články

Barcelona Process: Political Background and Goals

Why is the EU interested in the export of norms to the Mediterranean? The
answer to this question is quite simple and is being repeated in most of the
literature on the Barcelona Process. It seems to be the migration. But is it
so?

Tomáš Profant - 24. Únor 2008, rubrika Články

Zajišťování energetických dodávek do EU: Stále na rozcestí?

Zabezpečení dostatečného množství energií je základním stavebním kamenem
každého státu nebo regionu, který chce hrát významnou roli v mezinárodních
vztazích a hospodářsky se rozvíjet. Státy Evropské unie se v posledních
letech ocitly tváří v tvář několika hrozbám energetických krizí, jež
provokovaly k intenzivnější spolupráci a hledání nových společných cest.

Vít Dostál - 28. Září 2007, rubrika Články

The Visegrad Four: Further Room for Cooperation

The following essay won the Visegrad Essay Competition 2007. The author has chosen the topic “Hitherto V4 cooperation and its perspectives after EU entry” and devotes to the development of Visegrad cooperation during the past fifteen years.

Zuzana Svetlošáková - 14. Červen 2007, rubrika Články

Populism and Nationalism in the V4: Temporary Setback

This essay ended second in the Visegrad Essay Competition 2007. The author has chosen the topic “Populism and nationalism in V4 countries” and addresses the difficulties of democratic transition in the region, offering case studies of the Czech Republic, Hungary, Poland and Slovakia.

Petr Sprinz - 13. Červen 2007, rubrika Články

Whither V4? EU Entry as a Turning Point in Visegrad Cooperation

This essay ended third in the Visegrad Essay Competition 2007. The author has chosen the topic “Hitherto V4 cooperation and its perspectives after EU entry” and covers the changes Visegrad cooperation has undergone after EU entry as well as its perspectives.

Lyubov Mykulanynets - 13. Červen 2007, rubrika Články

Srovnání ekonomické situace v USA a Evropě

Hospodářství na obou stranách Atlantického oceánu se vyvíjí v mnoha směrech odlišným způsobem a ukazuje tak na širší rozdíly mezi ekonomickým a sociálním charakterem Spojených států amerických a států Evropské unie. Předkládaný článek se nejdříve zaměří na aktuální konjunkturální situaci, hospodářské zdraví USA a EU a následně na některé dlouhodobé trendy v obou ekonomikách.

Libor Žídek - 12. Únor 2007, rubrika Články

Ministr zahraničních věcí EU: důvody a důsledky institucionální reformy

Již v roce 1973 si Henry Kissinger postěžoval na neexistenci jednoho telefonního čísla, na které by mohl zavolat v případě potřeby, a na kterém by se mu dostalo jasné a kompetentní odpovědi stejným způsobem jako při jednání například s Čínou nebo SSSR. Problém viděl především ve skutečnosti, že za Evropu mluví mnoho jejich různých představitelů, ale žádný z nich nemá autoritu vyjednávat a přijímat rozhodnutí.

Zuzana Votrubová - 24. Březen 2006, rubrika Studie

Euroskepticismus a volby do Evropského parlamentu 2004

Červnové volby do Evropského parlamentu, kterých se mohlo účastnit
350 milionů voličů, vyvolaly pozornost médií, publicistů i odborné
veřejnosti hned v několika ohledech. Poprvé se volby konaly v deseti
nových kandidátských zemích, druhým zaznamenáníhodným faktem byla
skutečnost, že z upevnění svých pozic v EP se mohly radovat
pravicové strany. Téměř šok vyvolala v Bruselu historicky nejnižší
volební účast, která nakonec dosáhla 45,5 procenta. Další
skutečnost, na niž se zaměřila zejména média, byl relativně velký
volební úspěch skupiny politických subjektů, jež bývají řazeny díky
svému postoji k evropské integraci mezi euroskeptické. A právě
zejména poslednímu řečenému se bude věnovat následující text.

Vlastimil Havlík - 3. Říjen 2004, rubrika Články

Politologická analýza a teorie evropské integrace II

Teoretický výzkum evropské integrace je přes značnou důležitost stále zastiňován
četnými deskriptivně orientovanými pracemi (obzvláště těmi, které jsou zaměřeny na
vybranou „single-issue“ v oblasti evropské policy). Tato skutečnost je
vysvětlitelná jednak nejednoznačností pojmu evropské integrace (tedy samotného
výzkumného předmětu) a jednak i multiparadig­matickou podobou sociálních věd, resp.
evropských studií. Výzkum obtížně uchopitelného pojmu evropská integrace je tedy
navíc konfrontován možnostmi odlišných pohledů zkoumání v rámci jednotlivých
paradigmat, resp. metateorií. Cíl tohoto příspěvku vyplývá z nastíněného
metodologického dilematu – jeho první část bude věnována analýze pojmu evropská
integrace, v druhé části budou stručně nastíněna východiska jednotlivých teorií
evropské integrace.

Vít Dočkal - 3. Říjen 2004, rubrika Články

Vybrané problémy ze studia přeshraničních struktur v EU

Příhraniční regiony a přeshraniční spolupráce jsou fenomény, které nabízí
řešení v otázce spojení dvou zásadních východisek současné Evropské unie.
Jedná se o „axiomy“ nadnárodní Evropská unie a tzv. Evropa regionů.

Vít Dočkal - 6. Květen 2004, rubrika Články

Pohled USA na evropskou obranu a návrh Ústavy EU

Proces tvorby evropské ústavy v sobě skrývá nebezpečí pro transatlantické vztahy a
americké zájmy především v bezpečnostní oblasti. Ustanovení ústavy přímo ovlivní
například Severoatlantickou alianci, obranné vztahy mezi jednotlivými členskými
státy EU a díky tomu také tvorbu všech nejdůležitějších rozhodnutí v oblasti
transatlantické zahraniční politiky a bezpečnosti. Bushova administrativa by proto
měla jasně vyjádřit svůj postoj k otázkám, které se týkají primárních zájmů
americké bezpečnosti. Hlavním problém pro Spojené státy představuje oblast
bezpečnosti, kterou na evropské straně pokrývá Evropská bezpečnostní a obranná
politika (EBOP).

David Müller - 5. Květen 2004, rubrika Články

Krize v Iráku – proč není EU schopna jednotně jednat?

Reakce Unie v průběhu a po válce v Iráku může pro mnohé znamenat
stejný případ neschopnosti, který Evropu trápil již dříve, když se
snažila ukázat sjednocený postoj během zásadnějších světových krizí.
Jak se dá toto chování vysvětlit?

Alžběta Jařinová - 5. Květen 2004, rubrika Články

Postoj americkej administratívy k projektu spoločnej európskej obrany

Bezpečnosť bola a je základ transatlantických vzťahov už viac ako pol storočia.
Dlhotrvajúci americký postoj v NATO je a stále ostáva najsilnejším prvkom
amerických záväzkov voči Európe. Transatlantické vzťahy sa však dostali do
zvláštnej polohy. Krajiny, ktoré akceptovali hegemóniu USA z pragmatických
dôvodov, dostali možnosť prehodnotiť svoj vzťah voči USA. Súčasne je však v hre
nový prvok – bývalé postkomunistické a transformujúce sa krajiny, ktorých cieľom
vstup do výberovej transatlantickej ako aj európskej štruktúry a ich vplyvu či
vzťahu k obom štruktúram.

Andrea Figulová - 17. Březen 2004, rubrika Články

Volební zákon pro volby do Evropského parlamentu

Ve dnech 11. a 12. června 2004 se uskuteční poprvé v historii v České republice
volby do Evropského parlamentu (dále jen EP). Cílem tohoto textu je stručná
analýza volebního systému, jenž upravuje zákon č. 62/2003 Sb. o volbách do
Evropského parlamentu. Text se skládá ze dvou částí, z nichž první představuje
stručný pohled na některé aspekty přímých voleb do EP. V druhé části budou popsány
hlavní rysy českého volební systém do EP při jeho současném srovnání se současným
volebním systém do Poslanecké sněmovny.

Vlastimil Havlík - 16. Březen 2004, rubrika Články

Nová Evropská ústava zatím nebude. Co dál?

Summit Evropské unie skončil předčasně. Zástupcům hlav států a
vlád členských a přistupujících zemí Evropské unie se nepodařilo
dotáhnout jednání o Ústavě EU do úspěšného konce. Evropská unie tak
vstoupila do roku 2004 bez ústavy. Kompromis v rámci budoucího 25
členného společenství se nenašel. Návrh ústavy, který by nevyhovoval
všem, nebyl přijat. Bude se rozšířená EU řídit Smlouvou z Nice?

Alžběta Jařinová - 18. Leden 2004, rubrika Články

Integrace vs. národní stát: cleavage 21. století?

Vědecké práce Steina Rokkana, které byly koncipovány pro dobu do
poloviny 20. století, sice představovaly jedinečnou komplexní a
systémovou teoretickou bázi vysvětlující proces formování států a
jejich stranických systémů, nicméně přesto (možná právě proto) jsou
v dnešní době politickými vědci přehodnocovány.

Vít Dočkal - 18. Leden 2004, rubrika Články

Celková monitorovací zpráva o přípravách České republiky na členství

Počátkem listopadu 2003 zveřejnila Komise Celkové monitorovací zprávy, ve kterých podrobně posoudila pokrok, který jednotlivé kandidátské země učinily od poslední Podrobné zprávy Komise za rok 2002. Jaké jsou nedostatky, které musí Česká republika před vstupem do EU napravit?

Miroslav Bohdálek - 24. Listopad 2003, rubrika Studie

Mezivládní konference EU – cesta k novým Římským smlouvám?

4. října byla zahájena mezivládní konference, které předcházela jednání v
Konventu. Nyní se projednává Konventem předložený návrh ústavní smlouvy EU
na úrovni hlav států nebo vlád spolu s ministry zahraničních věcí. Jaké
změny čekají Smlouvy o ES/EU?

Alžběta Jařinová - 24. Listopad 2003, rubrika Články

Integrační paradigma – Multi-Level Governance

Druhá polovina 20. století byla na evropském kontinentu provázena dvěma
protichůdnými procesy. Na jedné straně dochází k decentralizaci a
regionalizaci, kdy vlády čím dál tím více přenášejí pravomoci na nižší
územně-správní úroveň. K tomuto procesu dochází nezávisle na evropské
integraci, s nástupem Maastrichtské smlouvy získávají regiony možnost
rozhodování o evropských záležitostech, jejich podíl na rozhodovacím
procesu v EU se institucionalizuje prostřednictvím Výboru regionů. Na
druhé straně dochází postupně k přenášení rozhodování z úrovně národních
vlád na nadnárodní orgány Evropských společenství. Rozsah přenesených
pravomocí se postupně od Římské smlouvy rozšiřuje z výhradně ekonomické
oblasti do celé škály aktivit tradičně náležejících státu.

Ľubomír Majerčík, Vlastimil Havlík - 27. Říjen 2003, rubrika Články

Reforma strukturálních fondů ve světle nového rozšíření EU

Strukturální politika patří mezi nejožehavější otázky týkajících se EU.
Nové rozšíření EU tuto problematiku ještě více dramatizuje. Z logiky
současné praxe využívání strukturálních fondů je patrné, že po rozšíření
EU plánovaném na rok 2004 by se celá regionální politika EU musela
zhroutit. Obrovská škála oblastí, které pokrývají současné cíle Komise v
kombinaci s velkým zvětšením rozlohy EU (a to takřka výhradně o regiony,
jejichž HDP na obyvatele je nejen pod úrovní EU, ale i pod úrovní, pro
kterou jsou země oprávněny čerpat ze strukturálních fondů) by znamenalo
vážné ohrožení celé politiky soudržnosti EU.

Vít Dočkal - 27. Říjen 2003, rubrika Články

Mediální kampaň vlády před referendem o vstupu do EU

Ve chvíli vzniku tohoto textu vládní mediální kampaň ke vstupu do
Evropské unie vrcholí. Nejedná se tedy o komplexní hodnocení, ale
jen několik poznámek k jejímu dosavadnímu průběhu.

Jaroslav Petřík - 8. Červen 2003, rubrika Články

Vysoká účast ve volbách – vítězství euroskeptiků?

Poslední fází vládní europropagandy bude uzel na evropské vlajce, heslo
„nezapomeňte“ a jejím cílem bude přilákat voliče k volebním urnám. Přitom
kritérium vysoké účasti v referendu je do značné míry problematické.

Jaroslav Petřík - 8. Červen 2003, rubrika Články

Východní rozšíření Evropské unie a otázka Kaliningradu

David Müller - 9. Leden 2003, rubrika Články

Pravidelná zpráva Evropské Komise o České republice za rok 2002

Od roku 1997, kdy byla vydána Agenda 2000, zveřejňuje Evropská komise každý rok v říjnu pravidelné zprávy o pokroku, který učinily kandidátské země v přijímání evropské legislativy (tzn. acquis). Evropská komise tím dala najevo, že východní rozšíření EU se zásadně liší od předcházejících rozšíření, neboť při nich vypracovala vždy pouze jednu zprávu (tzv. avis).

Miroslav Bohdálek - 13. Listopad 2002, rubrika Studie

Irsko a smlouva z Nice

Na konci října 2002 se Irové v referendu rozhodli přijmout smlouvu z
Nice. Toto rozhodnutí je veskrze pozitivní jak pro Evropskou unii,
tak pro deset kandidátských zemí, jejichž přistoupení k Evropské
unii je do značné míry závislé právě na smlouvě z Nice.

David Müller - 28. Říjen 2002, rubrika Články

Demokratická Evropa nebo Evropa demokracií?

Jens-Peter Bonde je dánským poslancem Evropského parlamentu (EP) od
roku 1979 a předsedá frakci EDD (Europe of Democracies and
Diversities Group). Zároveň je jedním z hlavních představitelů
eurorealismu, což potvrzuje jeho předsednictví parlamentní skupině
SOS Democracy Intergroup. Vedle své praktické politické činnosti se
zabývá evropskou integrací i teoreticky. Je autorem asi 40 knih na
toto téma. Poslední z nich je právě Konvent o budoucnostech Evropy
(The Convention – On The Futures of Europe).

Miroslav Bohdálek - 6. Květen 2002, rubrika Články

Evropa Evropanům v Evropském konventu?

Evropská unie stojí na prahu 3. tisíciletí a musí čelit několika
výzvám: rozšíření o země střední a východní Evropy, reforma
vlastních institucí, zjednodušení rozhodovacího procesu, který je
pro většinu Evropanů naprosto nepřehledný a zmatečný, a konečně
formulace nových politik a cílů ve světle dalšího posunu integrace.
Je třeba si uvědomit, že veškeré výše zmíněné problémy jsou velmi
úzce propojeny, a proto je nelze řešit odděleně.

Zdeněk Havlíček - 6. Květen 2002, rubrika Články

Evropa v dnešním světě

Přestože myšlenky na integraci evropských států se objevují již
několik století, první smlouva, která se týkala uhlí a oceli, byla
podepsána teprve před 51 lety. Za tu dobu vzrostl počet členských
států, ze sektorově zaměřené integrace byl vytvořen široký otevřený
prostor zahrnující aktivity ekonomické, obchodní, finanční a
sociální. Z formování vnitřního trhu se integrační úsilí poté
přesunulo k vytvoření společné zahraniční a bezpečností politiky a
ke spolupráci v oblasti justice a vnitra.

Zdeněk Havlíček - 6. Květen 2002, rubrika Články

Bude Giscard d’Estaing druhým Benjaminem Franklinem?

Jedním z cílů zasedání Evropské rady v Laekenu 14. a 15. prosince
2001 bylo přijetí Deklarace o budoucnosti Evropské unie. Na jejím
vytvoření pracovala tzv. Laekenská skupina ve složení Jacques
Delors (bývalý předseda Komise EU), Jean-Luc Dehaene (bývalý
belgický premiér), Giuliano Amato (bývalý italský premiér),
Bronislaw Geremek (bývalý polský ministr zahraničí) a David Miliband
(poslanec britského parlamentu).

Miroslav Bohdálek - 5. Březen 2002, rubrika Články

Vztahy EU–Rusko a východní rozšíření: Integrace nebo Izolace?

Východní rozšíření EU jistě nedojde až k Rusku, ale určitě změní vztahy těchto
subjektů. Přijetí několika zemí bývalé RVHP změní nejen samotnou Unii, ale i
způsob, jak ji Rusko vnímá. Rusko reagovalo vcelku pozitivně na vstup těchto zemí
do EU v kontrastu s jeho reakcí na jejich vstup do NATO. Přesto existují v Rusku
obavy, že východní rozšíření může způsobit Rusku jisté ekonomické a politické
potíže. Největší obava, sdílená i západními zeměmi, tkví v tom, že vznikne opět
dělící linie a z Ruska se stane outsider, který nebude moci profitovat z
jednotného trhu. Jestliže cílem EU je zajistit stabilitu a ochranu, pak další
výzvou je začlenit Rusko do širší Evropy na základě sdílených hodnot a společných
zájmů, ale s vědomím, že členství Ruska v EU je extrémně nepravděpodobné.

Miroslav Bohdálek - 4. Únor 2002, rubrika Články

Amnesty International kritizuje priority španělského předsednictví EU

Při příležitosti projevu španělského předsedy vlády José Maria
Aznara před Evropským parlamentem minulý týden vydala Amnesty
International dokument Agenda lidských práv v Evropské unii pro rok
2002: Memorandum španělskému předsednictví.

Ľubomír Majerčík - 4. Únor 2002, rubrika Články

Padělaná identita Evropy

V poslední dekádě nabrala evropská integrace závratné tempo – od
Maastrichtu přes Nice až po zavedení eura. Jeden jednotící element se však
tomuto procesu vyhnul: společná identita, smysl pro sdílenou sounáležitost
a evropanství. Eurokraté kráčejí dopředu, vytvářejíce institucionální
architekturu Evropy, ale množství volebních rozhodnutí občanů (irské
odmítnutí rozšíření EU, dánské zamítnutí eura) reflektují potíže s
rychlostí a rozsahem evropské integrace a rozšíření EU. Jestli chtějí
evropské politické elity překonat tento nesouhlas, musejí se dostat za
hranice obchodní a materiální unie a začít mluvit o společné kulturní
identitě.

Miroslav Bohdálek - 26. Listopad 2001, rubrika Články

Politologická analýza a teorie evropské integrace

Teoretický výzkum evropské integrace je přes značnou důležitost stále
zastiňován četnými deskriptivně orientovanými pracemi (obzvláště těmi,
které jsou zaměřeny na vybranou „single-issue“ v oblasti evropské policy).
Tato skutečnost je vysvětlitelná jednak nejednoznačností pojmu evropské
integrace (tedy samotného výzkumného předmětu) a jednak i
multiparadigma­tickou podobou sociálních věd, resp. evropských studií.
Výzkum obtížně uchopitelného pojmu evropská integrace je tedy navíc
konfrontován možnostmi odlišných pohledů zkoumání v rámci jednotlivých
paradigmat, resp. metateorií. Cíl tohoto příspěvku vyplývá z nastíněného
metodologického dilematu – jeho první část bude věnována analýze pojmu
evropská integrace, v druhé části budou stručně nastíněna východiska
jednotlivých teorií evropské integrace.

Vít Dočkal - 23. Říjen 2001, rubrika Články