Časopis pro politiku a mezinárodní vztahy
Dokončení rozhovorů o vytvoření Oblasti volného obchodu Amerik (Free Trade Area of Americas – FTAA) bylo naplánováno na rok 2005. Rok před dokončením však nic nenasvědčuje tomu, že by se vyjednávání posunula do závěrečné fáze. čtěte více
5. 5. 2004, rubrika Články
Znalci mezinárodního práva by měli pomoci našim politickým vůdcům, médiím a voličům lépe si uvědomovat dopady irácké invaze a kosovské intervence na mezinárodní řád a právo.V polovině roku 2003 zůstávají tyto implikace stále nejasné. čtěte více
24. 11. 2003, rubrika Články
Po svém odchodu z funkce ministryně zahraničí USA se Madeleine Albright poněkud stáhla do ústraní. Věnovala se psaní svých memoárů, které vyšly v USA i v Česku v letošním roce. Madame Secretary však není jediným důvodem, proč Madeleine Albright poutá pozornost. V zářijových číslech magazínů Foreign Policy a Foreign Affairs se objevily její dva články, kterým se bude následující text blíže věnovat. čtěte více
30. 10. 2003, rubrika Články
V červenci 2003, téměř přesně v den pětiletého výročí podepsání Římského statutu zřizujícího Mezinárodní trestní soud (International Criminal Court, ICC) oznámil prokurátor tohoto soudu Luis Moreno-Ocampo, že obdržel návrh na přezkoumání účasti britských jednotek na válce v Iráku. čtěte více
27. 10. 2003, rubrika Články
„My, lid spojených národů, jsouce odhodláni uchránit budoucí pokolení metly války, která dvakrát za našeho života přinesla lidstvu nevýslovné strasti, odhodláni prohlásit znovu svou víru v základní lidská práva, v důstojnost a hodnotu lidské osobnosti, v rovná práva mužů i žen a národů velkých a malých, odhodláni vytvořit poměry, za nichž mohou být zachovány spravedlnost a úcta k závazkům plynoucím ze smluv a jiných pramenů mezinárodního práva, a odhodláni podporovat sociální pokrok a zlepšovat životní úroveň ve vetší svobodě.“ (předmluva Charty OSN) čtěte více
29. 3. 2003, rubrika Články
Arménské masakry v roce 1915 jsou považovány za první genocidu dvacátého století. Muži a ženy byli odvedeni na opuštěná místa a tam vzápětí zavražděni. Ti, kteří nebyli zabiti ihned, zemřeli při deportacích. „Otomanská vláda nařídila (…) hromadnou deportaci arménského obyvatelstva z východních a jihovýchodních provincií říše.“ Více než 1,5 milionu Arménců bylo vyvražděno, arménská otázka ve východní Anatolii byla vyřešena. čtěte více
11. 3. 2003, rubrika Články
Na začátku října uplynulo sto dní od 1. července 2002, kdy nabyl účinnosti Římský statut Mezinárodního trestního tribunálu. Stalo se tak poté, co jej podepsalo 139 států a potřebných šedesát do dubna ratifikovalo. Statut byl dojednán na konferenci v Římě v roce 1998, od té doby proběhlo deset Přípravných komisí, na kterých byly přijaty další dokumenty nezbytné k fungování soudu. čtěte více
28. 10. 2002, rubrika Články
Dokážete si představit Světovou obchodní organizaci (WTO), kterak ruší národní zákaz dovozu klonovaných embryí, protože je to překážka svobodnému obchodu? Asi ne. WTO, ani jednotlivé vlády, vědci či etikové nedokáží efektivně regulovat biotechnologii člověka v globálním měřítku. Tu technologii, ve které se skrývají pozitivní, ale i velmi nebezpečné aspekty. Biotechnologie znamená jednak naději vyléčení takových nemocí jako je cystická fibróza nebo Alzheimerova choroba, na druhou stranu před nás staví takové fenomény jako klonování lidí, geneticky upravené děti podle přání (biologických?)… čtěte více
6. 5. 2002, rubrika Články
Američani se měli zbavit Saddáma Husajna během války v Zálivu. Pozdě bycha honiti. Zastánci i odpůrci nové kampaně proti Iráku se shodnou, že administrativa Bushe st. měla vyřešit problém s Husajnem, když k tomu měla výjimečnou příležitost. Vojenští představitelé se však v roce 1991 rozhodli nepokračovat v tažení na Bagdád. V dané situaci se to zdálo jako nejlepší řešení. USA nemohly očekávat, že tehdejší koalice, zahrnující i arabské státy, bude souhlasit se svržením irácké vlády. Chyby byly učiněny až po válce v Zálivu. Američané souhlasili s použitím iráckých helikoptér… čtěte více
6. 5. 2002, rubrika Články
Postavení Spojených států v dění na Blízkém východě bývá sice často považováno za klíčové, avšak i ono prochází postupem času určitými proměnami, závisejícími hlavně na zahraničněpolitických doktrínách amerických prezidentů. čtěte více
5. 3. 2002, rubrika Články