Miroslava Pavlikova
Práce diskutuje problematiku propagandistického nástroje s označením
kreml trolling, který se objevil v počátku ukrajinské krize. S ohledem na
podobné geopolitické znaky, identitární pozadí a potvrzení výskytu
fenoménu budou porovnány některé aspekty trollingu na Ukrajině a
v Pobaltí. Zároveň bude demonstrováno, jakým způsobem státy přistupují
k problému a jaká zaujímají protiopatření. Ze srovnání vyplývá, že
na trolling nacházíme reakce odporu […]
čtěte více
27. 5. 2017, rubrika Články
Mária Kohútová
Kríza na Ukrajine trvá od novembra 2014, kedy sa prezident Janukovyč
rozhodol nepodpísať asociačnú dohodu, čo vyhnalo ľudí do ulíc. Konflikt
sprevádzaný odtrhnutím Krymu a neustálymi bojmi vo východných regiónoch
si podľa OSN vyžiadal viac ako 5000 životov (postupný vývoj udalostí na
Ukrajine ponúka napr. Financial Times). USA teda začali nedávno uvažovať
o poskytnutí smrtiacich zbraní, ktoré […]
čtěte více
9. 2. 2015, rubrika Články, GP Briefing
Michal Mazák
V roku 2010 si novou doktrínou, schválenou prezidentom Medvedevom, Rusko
vyhradzovalo právo použiť jadrové zbrane v reakcii na využitie
akéhokoľvek typu zbraní hromadného ničenia proti nemu, alebo proti jeho
spojencom. V piatok sa však uskutočnila revízia tohto dokumentu, ktorá
prináša mimo iného aj zmenu formulácie niektorých pôvodných hrozieb.
Ruský prezident Vladimír Putin odsúhlasil v piatok 26. decembra revidovanú
vojenskú doktrínu, zverejnenú […]
čtěte více
29. 12. 2014, rubrika GP Briefing
Alena Hrušková
USA již delší dobu vyžadují, aby evropské členské státy NATO více
finančně přispívaly na chod této organizace. NATO se snaží vyřešit
nerovnoměrné financování, kdy velkou část nákladů nese USA, a proto byl
v roce 2011 vytvořen nový koncept Smart Defence. Vojenská operace v Libyi
byla první, kde hlavní roli hrály evropské státy (především Británie a
Francie) a USA […]
čtěte více
17. 6. 2014, rubrika Články
Jan Daniel
Ve dnech 20. a 21. května 2012 se v Chicagu uskutečnil 25. summit
Severoatlantické aliance za účasti představitelů členských států a
vybraných přizvaných partnerů. Od setkání se nečekala zásadní
rozhodnutí ve stylu předchozích summitů v Bukurešti či Lisabonu a hlavní
agendou se tak stal postupný odchod z Afghánistánu a otázka, co bude se
zemí po odchodu jednotek Aliance, otázka škrtů ve výdajích a sdílení
obranných kapacit jednotlivých členských států („smart defence“),
dalšího rozvoje protiraketové obrany a vztahy NATO s partnerskými státy.
Někteří komentátoři tak dávají summit… čtěte více
28. 5. 2012, rubrika GP Briefing, Redakce
Jakub Janda
Jiří Šedivý, M.A., Ph.D. je nestranický odborník v oblasti
bezpečnostní politiky a obranného plánování, od listopadu 2010 je prvním
náměstkem ministra obrany České republiky. V letech 2007–2010 zastával
pozici náměstka generálního tajemníka NATO pro obrannou politiku a
plánování, předtím byl ministrem obrany v první vládě Mirka Topolánka.
Mimo to šest let učil v Evropském centru pro bezpečnostní studia George C.
Marshalla v Německu a šest let vedl Ústav mezinárodních vztahů. Časopis
Global Politics se jej ptal na
české zapojení v Alianci, rozevírající se nůžky mezi vojenskými… čtěte více
1. 8. 2011, rubrika Rozhovory
Petr Ocelík a Lukáš Hoder
Jedním z důvodů stálé aktuálnosti geopolitiky jakožto analytického
přístupu je její schopnost přizpůsobovat se nárokům doby a akademických
debat. Geopolitika je slučitelná se všemi třemi velkými pozitivistickými
paradigmaty mezinárodních vztahů a s jistými výhradami
i s postpozitivismem. Geopolitický přístup je možné uplatňovat za
účelem vytváření zahraničněpolitických strategií s globálním
dosahem (geostrategií) i při studiu vnitrostátních (teritoriálních)
konfliktů, migrace, nebo voleb. Stejně tak normativní apely obsažené
v geopolitických koncepcích se mohou velmi lišit,… čtěte více
19. 7. 2010, rubrika Redakce
Adriana Klímková a Veronika Dokulilová
Cílem této práce je představit geopolitické implikace a následky
postupného rozšiřování NATO v období studené války i v období po
pádu železné opony. Při posuzování geopolitiky rozšiřování NATO bude
využita především deskriptivní analýza přistupujících států, jejich
významné vnitřní geografické charakteristiky a bude použita interpretace
vztahů mezi státy/bloky. V rámci této práce bude posuzován geopolitický
přínos jednotlivých přístupových kol NATO, přičemž v závěru bude
zjištěno, nakolik je geopolitika výchozím bodem pro rozšiřování Aliance
v minulosti i budoucnosti.
Tento… čtěte více
15. 7. 2010, rubrika Články
Adriana Klímková
Od svého vzniku v roce 1949 prošly strategické koncepce
Severoatlantické
aliance mnohými změnami, které odrážely snahu přizpůsobit se novému
mezinárodněpolitickému prostředí. Hlavní roli při jejich vytváření
měly
Spojené státy americké, které však často narážely na jistý odpor ze
strany
svých evropských partnerů. V jaké podobě tedy byly tyto koncepce přijaty
a
jakou roli v nich hrály evropské státy jako například Velká Británie
a
Francie? Právě tato práce se snaží najít odpověď na tuto otázku.
čtěte více
11. 3. 2008, rubrika Články
Lyubov Mykulanynets a Tomáš Šmíd
This essay ended third in the Visegrad Essay Competition 2007. The author
has chosen the topic “Hitherto V4 cooperation and its perspectives after EU
entry” and covers the changes Visegrad cooperation has undergone after EU
entry as well as its perspectives.
čtěte více
13. 6. 2007, rubrika Eseje
