Téma: NATO

Jiří Šedivý: Stane se NATO pouhým politickým klubem?

Jiří Šedivý, M.A., Ph.D. je nestranický odborník v oblasti bezpečnostní politiky a obranného plánování, od listopadu 2010 je prvním náměstkem ministra obrany České republiky. V letech 2007–2010 zastával pozici náměstka generálního tajemníka NATO pro obrannou politiku a plánování, předtím byl ministrem obrany v první vládě Mirka Topolánka. Mimo to šest let učil v Evropském centru pro bezpečnostní studia George C. Marshalla v Německu a šest let vedl Ústav mezinárodních vztahů. Časopis Global Politics se jej ptal na české zapojení v Alianci, rozevírající se nůžky mezi vojenskými rozpočty USA a zbytku světa a nepřijatelnost Medveděvových podmínek v oblasti protiraketové obrany.

Jakub Janda - 1. Srpen 2011, rubrika Rozhovory

Geopolitika v 21. století: soubor textů o geopolitice

Jedním z důvodů stálé aktuálnosti geopolitiky jakožto analytického přístupu je její schopnost přizpůsobovat se nárokům doby a akademických debat. Geopolitika je slučitelná se všemi třemi velkými pozitivistickými paradigmaty mezinárodních vztahů a s jistými výhradami i s postpoziti­vismem. Geopolitický přístup je možné uplatňovat za účelem vytváření zahraničněpoli­tických strategií s globálním dosahem (geostrategií) i při studiu vnitrostátních (teritoriálních) konfliktů, migrace, nebo voleb. Stejně tak normativní apely obsažené v geopolitických koncepcích se mohou velmi lišit, počínaje světovou hegemonií a konče emancipací post-koloniálních zemí či sociálních skupin postižených urbánním plánováním.

Z těchto důvodů se časopis Global Politics rozhodl věnovat geopolitice samostatný prostor a publikovat sérii příspěvků studentů Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií FSS MU, které se geopolitikou zabývají a které nabízí geopolitické pohledy na otázky spojené například s Evropskou unií nebo s NATO.

Lukáš Hoder, Petr Ocelík - 19. Červenec 2010, rubrika Redakce

Geopolitika rozšiřování NATO

Cílem této práce je představit geopolitické implikace a následky postupného rozšiřování NATO v období studené války i v období po pádu železné opony. Při posuzování geopolitiky rozšiřování NATO bude využita především deskriptivní analýza přistupujících států, jejich významné vnitřní geografické charakteristiky a bude použita interpretace vztahů mezi státy/bloky. V rámci této práce bude posuzován geopolitický přínos jednotlivých přístupových kol NATO, přičemž v závěru bude zjištěno, nakolik je geopolitika výchozím bodem pro rozšiřování Aliance v minulosti i budoucnosti.

Tento text je součástí projektu Geopolitika v 21. století: soubor textů o geopolitice, v jehož rámci časopis Global Politics publikuje sérii příspěvků studentů Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií FSS MU, které se geopolitikou zabývají.

Veronika Dokulilová, Adriana Klímková - 15. Červenec 2010, rubrika Články

Postavení evropských zemí v strategických koncepcích NATO

Od svého vzniku v roce 1949 prošly strategické koncepce Severoatlantické
aliance mnohými změnami, které odrážely snahu přizpůsobit se novému
mezinárodněpo­litickému prostředí. Hlavní roli při jejich vytváření měly
Spojené státy americké, které však často narážely na jistý odpor ze strany
svých evropských partnerů. V jaké podobě tedy byly tyto koncepce přijaty a
jakou roli v nich hrály evropské státy jako například Velká Británie a
Francie? Právě tato práce se snaží najít odpověď na tuto otázku.

Adriana Klímková - 11. Březen 2008, rubrika Články

Whither V4? EU Entry as a Turning Point in Visegrad Cooperation

This essay ended third in the Visegrad Essay Competition 2007. The author has chosen the topic “Hitherto V4 cooperation and its perspectives after EU entry” and covers the changes Visegrad cooperation has undergone after EU entry as well as its perspectives.

Lyubov Mykulanynets - 13. Červen 2007, rubrika Články

Islámský radikalismus v Bosně a Hercegovině

Střetávání radikální a umírněné formy islámu je dnes již globálním fenoménem. Následující článek se zabývá působením islámských radikálů a extremistů na území Bosny a Hercegoviny od občanské války v letech 1992–95 do současnosti. Je zaměřen převážně na možné působení vahabistů v BiH, jejich vlivu na alternaci tamního umírněného proudu islámu a na možné napojení těchto extremistů na teroristickou síť al-Kajda. Na základě konkrétních případů činnosti islámských radikálů se článek snaží představit religiózní, socioekonomické nebo i politické okolnosti rozšiřování vahabistů v BiH.

Michal Vačkář - 1. Březen 2007, rubrika Články

Konference IIPS: Perspektivy západní civilizace a pět let globálního terorismu

Dňa 12. 4. 2006 sa v priestoroch auly na Fakulte sociálních studií Masarykovy univerzity konala konferencia Perspektivy západní civilizace a pět let globálního terorismu“, poriadaná Mezinárodním politologickým ústavem Masarykovy univerzity (IIPS), v spolupráci s Českou euroatlantickou radou a Americkým informačním centrem.

Igor Blahušiak - 20. Duben 2006, rubrika Reportáž

Vzostupy a pády rusko-atlantického partnerstva

Rusko je fascinujúca krajina. V priebehu dejín sa vždy odlišovala od
ostatných krajín sveta. Na nej stroskotali veľké plány Napoleona i
Hitlera. Kontroverzia Ruska však spočíva v tom, že je ťažké byť mu vďačný,
pretože po víťazstve neprišla pre tých, ktorých oslobodilo, sloboda, ale
nový druh poddanstva.

Lucia Klapáčová - 17. Březen 2004, rubrika Články

Vztahy členských států NATO k přistupujícím zemím

Současné rozšiřování Severoatlantické aliance je v pořadí již druhým kolem
rozšiřování odehrávajícím se po skončení studené války, celkově pak pátým
rozšířením v dějinách Aliance. Rozšiřování v prostředí studené války byla
podmíněna výhradně vojenskými aspekty s cílem posílit schopnost kolektivní
obrany Aliance vůči jasně definovatelnému nepříteli – sovětskému bloku.
Rozšiřování Aliance po konci studené války má zcela jiné podněty.

David Minařík - 17. Březen 2004, rubrika Články

Průběh transformace NATO od Pražského summitu dosud a její perspektivy

Transformace Severoatlantické aliance je dlouhodobý, dosud neukončený proces,
kterým se NATO snaží vyrovnat se změněnou geopolitickou a bezpečnostní situací
světa a který probíhá již od počátku devadesátých let minulého století. Je reakcí
na dva důležité mezníky v novodobé historii: (1) pád železné opony v roce 1989,
zánik SSSR a konec bipolárního rozdělení světa za „studené války“ a (2)
teroristický útok provedený 11. září 2001 na Světové obchodní centrum v New Yorku,
chápaný nejen jako útok na Spojené státy americké, ale na celou západní
civilizaci.

Jaroslav Petřík - 16. Březen 2004, rubrika Články

Vztahy Arménie a NATO v kontextu rozšíření aliance

Problém rozšíření NATO je svým způsobem nový problém. Je to důsledek
změn ve světové politice po rozpadu bipolárního modelu mezinárodně
politického uspořádání a z něho vyvěrajícího geopolitického
uspořádání.

Tomáš Šmíd - 16. Březen 2004, rubrika Články

Bezzubá kritika USA z pera Michala Nešpora

Motto: Moc je nejsilnější afrodisiakum. Vadí tomu, kdo ji nemá. (připisováno Henry Kissingerovi)

Lukáš Hoder - 16. Březen 2004, rubrika Polemiky

ESDP a deficit vojenských kapacit evropských spojenců

Ze sjednocující se Evropy se postupně stává politický aktér
mezinárodních vztahů. V kontextu prohlubujícího se integračního
procesu v Evropské unii pak dochází k postupnému, ačkoliv místy
nesystematickému, posilování jejího druhého pilíře a logicky i k
vytváření odpovídajících nástrojů a struktur Společné zahraniční a
bezpečnostní politiky (Common Foreign and Security Policy, CFSP),
Evropskou bezpečnostní a obrannou politiku (European Security and
Defence Policy, ESDP) nevyjímaje.

Jan Závěšický - 16. Březen 2004, rubrika Články

Iniciativa čtyř – konkurence sil NATO?

Německo, Francie, Belgie a Lucembursko se dohodly na obraně Evropy
nezávislé na NATO. Projekt posílené obranné spolupráce je otevřen i
pro další země Unie, Washington je ale proti a zbytek EU
zaskočen.

Alžběta Jařinová - 13. Květen 2003, rubrika Články

Summit NATO v Praze

Na pražském summitu schválila Severoatlantická aliance své největší rozšíření i
nejhlubší vojenskou reformu. Jediné, na čem se spojenci nedohodli, je společné
tažení proti Iráku.

Alžběta Jařinová - 9. Leden 2003, rubrika Články

Je potřeba transformovat Severoatlantickou alianci?

Méně než 24 hodin po teroristickém útoku 11. září na Spojené státy se američtí
spojenci Severoatlantické aliance sešli a odvolali se na článek 5 Smlouvy o NATO,
který dává záruku, že útok na jednoho člena je považován za útok na všechny.
Nicméně, když přišel čas realizovat tuto záruku v podobě vojenské akce v
Afghánistánu při Operaci Trvalá Svoboda, nebylo NATO využito. Američané se
rozhodli, že nepožádají NATO o vojenskou podporu, a to z politických a
strategických důvodů: pouze Spojené státy měly ten správný druh vybavení k
přípravě vojenského zásahu přes půl zeměkoule a Washington neměl zájem o vojenský
zásah dalších 18 spojenců v této kampani.

Alžběta Jařinová - 21. Listopad 2002, rubrika Články

NATO do Izraele – ihned!

V předvečer čtyřiapadesátého výročí vyhlášení své nezávislosti by Izrael
potřeboval mezinárodní ochranu – a to ze dvou hlavních důvodů: Jednak aby
se byl schopen ubránit sám vůči sobě, a pak také proti těm, kdož proti
němu bojují. To se na první pohled nemusí jevit jako příliš příjemná
zpráva, ale na druhou stranu ji lze vnímat i jako pozitivum, neboť by to
mohlo celému světu značně ulehčit. Namísto aby si však Izrael tento fakt
uvědomil, vydává se raději do boje téměř proti celému světu a odmítá jeho
pomocnou ruku a tím i myšlenku, že by mu svět mohl pomoci zajistit jeho
ochranu a bezpečnost.

Marek Čejka - 6. Květen 2002, rubrika Články

Pobaltí – hrozba pro NATO?

George Bush při svém loňském projevu ve Varšavě, kde slíbil vymazat
„umělé hranice dělící Evropu již příliš dlouho“, pobízel NATO
k rozšíření nabídky členství pro nové kolo rozšiřování, které má
proběhnout po summitu v Praze v listopadu 2002. Pokud NATO nabídne dalším
zemím, aby se připojili, je pravděpodobné, že Estonsko, Litva a Lotyšsko
budou mezi dalšími pozvanými nebo budou dokonce jedinými. Myšlenka
jednotné Evropy má své základy již na počátku studené války, ale v
případě, že by se členy NATO staly státy, které byly dříve sovětskými
republikami, překročila by Severoatlantická aliance novou hranici a mohla
by tak vytvořit hrozbu své vlastní bezpečnosti.

David Müller - 6. Květen 2002, rubrika Články

Jak z Balkánu?

Mírové uspořádání v Bosně a Kosovu udržuje tyto země již několik let
v obtížné situaci, vycházející z nesmiřitelných rozporů mezi
zúčastněnými stranami. Intervenující síly zde vytvořily politické
podmínky, jež obcházejí ústavní principy, demokracii a právo na
sebeurčení a ve svém důsledku si tak vynucují další setrvání
„okupačních sil“ v této oblasti.

Martina D. - 5. Březen 2002, rubrika Články

Jak se žije v Bosně a Kosovu

Ráda bych připojila pár svých úvah nad článkem o americkém angažmá v
Bosně a Kosovu a srovnala jej se svými poznatky získanými během dvou
týdenních pobytů v Sarajevu, v Bosně, v květnu 2001 a lednu
2002.

Martina D. - 5. Březen 2002, rubrika Články

Evropské Rusko?

Ve světle společného summitu Ruska a Evropské unie, konaného na
přelomu září a října v Bruselu, je zřejmě konečně třeba přehodnotit
dojem, který dlouho vzbuzovala ruská zahraniční politika vůči zemím
západní Evropy. Obě strany se shodly, že je nutné otupit některé
ostré hrany ve vzájemných vztazích Ruska a EU. Pod dojmem Putinova
příslibu větší pružnosti ruské zahraniční politiky v citlivých
otázkách rozšiřování EU a NATO souhlasil Vysoký představitel pro
Společnou zahraniční a bezpečnostní politiku EU Javier Solana se
zintenzivněním summitů a vytvořením komunikačních kanálů, jež by
umožňovaly hlubší spolupráci obou těchto nejvýznamnějších evropských
politických hráčů. Nakolik však můžeme mluvit o změně tempa a
skutečném přibližování Ruska západním strukturám? A jak dlouho po
pádu ruské Evropy budeme čekat na vznik evropského Ruska?

Michal Nešpor - 23. Říjen 2001, rubrika Články