Časopis pro politiku a mezinárodní vztahy

Global Politics

Časopis pro politiku a mezinárodní vztahy

Téma: NATO

Alžběta Jařinová

Je potřeba transformovat Severoatlantickou alianci?

Méně než 24 hodin po teroristickém útoku 11. září na Spojené státy se američtí spojenci Severoatlantické aliance sešli a odvolali se na článek 5 Smlouvy o NATO, který dává záruku, že útok na jednoho člena je považován za útok na všechny. Nicméně, když přišel čas realizovat tuto záruku v podobě vojenské akce v Afghánistánu při Operaci Trvalá Svoboda, nebylo NATO využito. Američané se rozhodli, že nepožádají NATO o vojenskou podporu, a to z politických a strategických důvodů: pouze Spojené státy měly ten správný druh vybavení k přípravě vojenského zásahu přes půl zeměkoule a… čtěte více

21. 11. 2002, rubrika Články

Marek Čejka

NATO do Izraele – ihned!

V předvečer čtyřiapadesátého výročí vyhlášení své nezávislosti by Izrael potřeboval mezinárodní ochranu – a to ze dvou hlavních důvodů: Jednak aby se byl schopen ubránit sám vůči sobě, a pak také proti těm, kdož proti němu bojují. To se na první pohled nemusí jevit jako příliš příjemná zpráva, ale na druhou stranu ji lze vnímat i jako pozitivum, neboť by to mohlo celému světu značně ulehčit. Namísto aby si však Izrael tento fakt uvědomil, vydává se raději do boje téměř proti celému světu a odmítá jeho pomocnou ruku a tím i myšlenku, že by mu svět mohl pomoci zajistit jeho ochranu… čtěte více

6. 5. 2002, rubrika Články

David Müller

Pobaltí – hrozba pro NATO?

George Bush při svém loňském projevu ve Varšavě, kde slíbil vymazat „umělé hranice dělící Evropu již příliš dlouho“, pobízel NATO k rozšíření nabídky členství pro nové kolo rozšiřování, které má proběhnout po summitu v Praze v listopadu 2002. Pokud NATO nabídne dalším zemím, aby se připojili, je pravděpodobné, že Estonsko, Litva a Lotyšsko budou mezi dalšími pozvanými nebo budou dokonce jedinými. Myšlenka jednotné Evropy má své základy již na počátku studené války, ale v případě, že by se členy NATO staly státy, které byly dříve sovětskými republikami, překročila by Severoatlantická… čtěte více

6. 5. 2002, rubrika Články

Martina D. Ličková

Jak z Balkánu?

Mírové uspořádání v Bosně a Kosovu udržuje tyto země již několik let v obtížné situaci, vycházející z nesmiřitelných rozporů mezi zúčastněnými stranami. Intervenující síly zde vytvořily politické podmínky, jež obcházejí ústavní principy, demokracii a právo na sebeurčení a ve svém důsledku si tak vynucují další setrvání „okupačních sil“ v této oblasti. čtěte více

5. 3. 2002, rubrika Články

Martina D. Ličková

Jak se žije v Bosně a Kosovu

Ráda bych připojila pár svých úvah nad článkem o americkém angažmá v Bosně a Kosovu a srovnala jej se svými poznatky získanými během dvou týdenních pobytů v Sarajevu, v Bosně, v květnu 2001 a lednu 2002. čtěte více

5. 3. 2002, rubrika Články

Michal Nešpor

Evropské Rusko?

Ve světle společného summitu Ruska a Evropské unie, konaného na přelomu září a října v Bruselu, je zřejmě konečně třeba přehodnotit dojem, který dlouho vzbuzovala ruská zahraniční politika vůči zemím západní Evropy. Obě strany se shodly, že je nutné otupit některé ostré hrany ve vzájemných vztazích Ruska a EU. Pod dojmem Putinova příslibu větší pružnosti ruské zahraniční politiky v citlivých otázkách rozšiřování EU a NATO souhlasil Vysoký představitel pro Společnou zahraniční a bezpečnostní politiku EU Javier Solana se zintenzivněním summitů a vytvořením komunikačních kanálů,… čtěte více

23. 10. 2001, rubrika Články