Global Politics: časopis pro politiku a mezinárodní vztahy • politická teorie

Koncept státu: jak jej chápat, jak jej vymezit?

Podle francouzského filosofa Marcela Gaucheta byl vznik státu jasně
nejdůležitější událostí lidských dějin, protože spočíval v dalekosáhlé
přestavbě všech hlavních svorníků lidského zřízení. Koncept státu však bývá
často nepřesně definován a nepříliš konzistentně užíván. Předkládaný článek
proto představuje několik pohledů reprezentativních představitelů
společenských věd na tento koncept, což by mělo přispět k jeho lepšímu
vymezení. Takové vyjasnění se jeví být potřebné zejména v současnosti, kdy
procesy evropeizace a globalizace vedou k hlubšímu tázání se po povaze
státu, protože růst nových aktérů mezinárodní politiky má za důsledek
alespoň podle některých autorů oslabování role státu.

Jiří Baroš - 13. Leden 2009, rubrika Články

Europeizace německého stranického systému

Proces evropeizace představuje velice moderní téma politologického výzkumu. Jeho snahou je zachytit vzájemné působení procesu evropské integrace a chování subjektů ve stranických systémech národních států. Namísto tradičního přístupu zabývajícího se tím, jak národní politika determinuje proces evropské integrace, je nově věnována zvýšená pozornost analýze efektů Evropy na národní politiky a proces tvorby národních politik. Článek se věnuje vlivu evropeizace na stranický systém Německa.

Martin Potůček - 6. Říjen 2006, rubrika Studie

Postoj francouzských politických stran k evropské integraci

Další příspěvek věnující se současnému politologickému „hitu“ – fenoménu evropeizace. Francie jako jedno z center Evropské unie, jako jeden z hlavních aktérů evropské politiky podstatným způsobem ovlivňuje její další rozvoj, a tím i nás. Odtud zdůvodnění a výrazná důležitost hlavní otázky předkládané práce: jaká je současná strukturace postojů jednotlivých relevantních francouzských politických stran k evropskému integračnímu procesu?

Jiří Baroš - 5. Říjen 2006, rubrika Studie

Vývoj rakouského sociálního státu jako segmentu politiky

Rakousko představuje z politologického hlediska velmi zajímavou zemi na
pomezí několika klasifikací. Z hlediska typologie politických systémů bývá
řazeno mezi modelové konsociační demokracie a neo-korporativní státy.
Zároveň, z hlediska sociálního systému, bývá řazeno mezi konzervativní,
katolické státy. Jak se Rakousko dokázalo zařadit do několika různých
klasifikací? Jaké vlivy se v něm nejvíce prosazují?

David Minařík - 22. Červen 2006, rubrika Články

Kam zařadit Unii pro lidové hnutí (UMP)?

Úkol, který si klade před sebe tato práce, je snaha o zařazení francouzské Unie pro lidové hnutí (UMP) z hlediska stranicko-politických rodin. To bude provedeno dle konceptu ideologických rodin – nejrespektovanější ideově-programatické typologie, kterou vytvořil německý politolog Klaus von Beyme.

Jiří Baroš - 26. Duben 2006, rubrika Články

Dušan Třeštík v postmoderním očistci

V loňském roce vydalo Nakladatelství lidových novin knihu Dušana Třeštíka s názvem Češi a dějiny v postmoderním očistci. Jde o soubor rozmanitých příspěvků, vzniklých od roku 1999, namnoze již dříve publikovaných v rozličných periodicích, ale i textů doposud netištěných.

Vít Boček - 18. Duben 2006, rubrika Recenze

Rozvoj podľa Amartyu Sena a NGOs

Článok si kladie za cieľ oboznámiť čitateľa s rozvojom, tak ako si ho predstavuje držiteľ Nobelovej ceny Amartya Sen a prepojiť ho so suplementárnym modelom fungovania mimovládnych organizácií.

Tomáš Profant - 8. Duben 2006, rubrika Studie

Obrana politiky proti ideologii

V loňském roce představilo nakladatelství Academia druhé vydání knihy bývalého disidenta a současného politika Petra Pitharta Obrana politiky. Od napsání tohoto rukopisu uběhlo již 33 let a kniha představuje velmi zajímavý soubor myšlenek mladého intelektuála, kterého komunistický režim donutil ke kočovnému životu po republice a vykonávání dělnických profesí.

Lukáš Hoder - 12. Březen 2006, rubrika Recenze

Gay a lesbické hnutí v České republice

Jedním z hlavních předmětů teorie demokracie je otázka zprostředkování zájmů mezi obyvatelstvem a vládou. Pomyslný prostor mezi společností a státem je vyplněn nejen politickými stranami a zájmovými skupinami, ale také dalším typem aktérů – sociálními hnutími. Téma práce představuje analýzu činnosti a působení gay a lesbického hnutí v České republice.

Kateřina Vráblíková - 8. Březen 2006, rubrika Studie

Proč je Afrika chudá?

Zdá se, že se tzv. „světový čas“ ukázal zvláště nepříznivým pro současnou subsaharskou Afriku. Po skončení období studené války ztratila Afrika strategický význam, byť jakkoliv omezený, který měla v kontextu soupeření dvou velmocenských bloků o globální hegemonii.

Jiří Baroš - 22. Únor 2006, rubrika Články

Vztah politiky a morálky z hlediska realismu

Pozorovatele české polistopadové politické scény může otázka vztahu politiky a morálky jen stěží nechávat chladným, protože představovala v nejednom momentu poměrně významné „policy issue“ české politiky.

Tomáš Blažek - 2. Únor 2006, rubrika Studie

Nejživější román Umberta Eca

Nejste-li filosof, psycholog, sémiotik, estetik, historik ani milovník starých věcí, přestaňte číst tuto recensi a jděte dělat něco užitečnějšího. Jste-li alespoň jedním z nich, pokračujte ve čtení těchto řádků. Jste-li to všechno dohromady, přestaňte číst a rovnou si utíkejte koupit nový román Umberta Eca Tajemný plamen královny Loany.

Vít Boček - 30. Leden 2006, rubrika Recenze

Politologická analýza a teorie evropské integrace II

Teoretický výzkum evropské integrace je přes značnou důležitost stále zastiňován
četnými deskriptivně orientovanými pracemi (obzvláště těmi, které jsou zaměřeny na
vybranou „single-issue“ v oblasti evropské policy). Tato skutečnost je
vysvětlitelná jednak nejednoznačností pojmu evropské integrace (tedy samotného
výzkumného předmětu) a jednak i multiparadigmatickou podobou sociálních věd, resp.
evropských studií. Výzkum obtížně uchopitelného pojmu evropská integrace je tedy
navíc konfrontován možnostmi odlišných pohledů zkoumání v rámci jednotlivých
paradigmat, resp. metateorií. Cíl tohoto příspěvku vyplývá z nastíněného
metodologického dilematu – jeho první část bude věnována analýze pojmu evropská
integrace, v druhé části budou stručně nastíněna východiska jednotlivých teorií
evropské integrace.

Vít Dočkal - 3. Říjen 2004, rubrika Články

Euroskepticismus a volby do Evropského parlamentu 2004

Červnové volby do Evropského parlamentu, kterých se mohlo účastnit
350 milionů voličů, vyvolaly pozornost médií, publicistů i odborné
veřejnosti hned v několika ohledech. Poprvé se volby konaly v deseti
nových kandidátských zemích, druhým zaznamenáníhodným faktem byla
skutečnost, že z upevnění svých pozic v EP se mohly radovat
pravicové strany. Téměř šok vyvolala v Bruselu historicky nejnižší
volební účast, která nakonec dosáhla 45,5 procenta. Další
skutečnost, na niž se zaměřila zejména média, byl relativně velký
volební úspěch skupiny politických subjektů, jež bývají řazeny díky
svému postoji k evropské integraci mezi euroskeptické. A právě
zejména poslednímu řečenému se bude věnovat následující text.

Vlastimil Havlík - 3. Říjen 2004, rubrika Články

Vybrané problémy ze studia přeshraničních struktur v EU

Příhraniční regiony a přeshraniční spolupráce jsou fenomény, které nabízí
řešení v otázce spojení dvou zásadních východisek současné Evropské unie.
Jedná se o „axiomy“ nadnárodní Evropská unie a tzv. Evropa regionů.

Vít Dočkal - 6. Květen 2004, rubrika Články

Integrace vs. národní stát: cleavage 21. století?

Vědecké práce Steina Rokkana, které byly koncipovány pro dobu do
poloviny 20. století, sice představovaly jedinečnou komplexní a
systémovou teoretickou bázi vysvětlující proces formování států a
jejich stranických systémů, nicméně přesto (možná právě proto) jsou
v dnešní době politickými vědci přehodnocovány.

Vít Dočkal - 18. Leden 2004, rubrika Články

Schmittův koncept politična a jeho aplikace na mezinárodní vztahy

Zabývání se (v souvislosti s teoriemi mezinárodních vztahů) konceptem
vyvinutým v první polovině 20. století právním teoretikem a politickým
filosofem Carlem Schmittem, který se navíc ve třicátých letech
zdiskreditoval svou kolaborací s nacistickým režimem v Německu, se může
zdát na první pohled naprosto zbytečné. Cílem tohoto článku je ukázat
pravý opak.

Tomáš Blažek - 18. Leden 2004, rubrika Články

Nová Evropská ústava zatím nebude. Co dál?

Summit Evropské unie skončil předčasně. Zástupcům hlav států a
vlád členských a přistupujících zemí Evropské unie se nepodařilo
dotáhnout jednání o Ústavě EU do úspěšného konce. Evropská unie tak
vstoupila do roku 2004 bez ústavy. Kompromis v rámci budoucího 25
členného společenství se nenašel. Návrh ústavy, který by nevyhovoval
všem, nebyl přijat. Bude se rozšířená EU řídit Smlouvou z Nice?

Alžběta Jařinová - 18. Leden 2004, rubrika Články

Integrační paradigma – Multi-Level Governance

Druhá polovina 20. století byla na evropském kontinentu provázena dvěma
protichůdnými procesy. Na jedné straně dochází k decentralizaci a
regionalizaci, kdy vlády čím dál tím více přenášejí pravomoci na nižší
územně-správní úroveň. K tomuto procesu dochází nezávisle na evropské
integraci, s nástupem Maastrichtské smlouvy získávají regiony možnost
rozhodování o evropských záležitostech, jejich podíl na rozhodovacím
procesu v EU se institucionalizuje prostřednictvím Výboru regionů. Na
druhé straně dochází postupně k přenášení rozhodování z úrovně národních
vlád na nadnárodní orgány Evropských společenství. Rozsah přenesených
pravomocí se postupně od Římské smlouvy rozšiřuje z výhradně ekonomické
oblasti do celé škály aktivit tradičně náležejících státu.

Ľubomír Majerčík, Vlastimil Havlík - 27. Říjen 2003, rubrika Články

Postmodernismus a mezinárodní vztahy

Cílem této práce je základní vhled do problematiky postmodernismu v mezinárodních vztazích. Tento záměr je sám o sobě dosti ambiciózním úkolem, protože implikuje určitou „elementární jednoznačnost“, jíž však může být v souvislosti s postmodernismem dosaženo jen velmi omezeně. Do značné míry jsou tyto problémy dány samotným charakterem postmodernismu (pokud se vůbec dá o nějaké jeho jednotné povaze hovořit), nicméně toto tvrzení zajisté nemůže být důvodem či argumentem, proč se o zpracování daného tématu nepokoušet.

Ondřej Krutílek - 11. Březen 2003, rubrika Studie

Understanding International Conflict

Profesor Joseph Nye patří mezi přední světové odborníky na mezinárodní vztahy, především v bezpečnostní oblasti. Je autorem mnoha publikací z oboru a zároveň stačil získat mnoho praktických zkušeností z působení v různých amerických administrativách. Působil například jako bezpečnostní poradce na ministerstvu obrany. Své mnohaleté teoretické i praktické zkušenosti s bezpečnostní politikou se Nye pokusil shrnout v knize „Understanding International Conflict: An Introduction to Theory and History“.

Martin Hrabálek - 11. Březen 2003, rubrika Recenze

Feminizmus v medzinárodných vzťahoch

Tento text si kladie za cieľ čitateľovi predstaviť feministické teórie v disciplíne medzinárodných vzťahov. Uvedomujúc si rozsah (a preto obmedzenosť) tohoto pokusu, pokúsim sa prepojiť feministické myslenie v politickej teórii a v medzinárodných vzťahoch so zámerom poukázať na formálnu a stručne i obsahovú stránku feministického myslenia – na formy, ktoré v týchto špecifických (so všetkými formami moci zviazaných) vedeckých disciplínach feministické myslenie nadobúda, ako aj na pôvod jednotlivých prístupov, s ktorými sa u feminizmu v teórii medzinárodných zťahov stretávame.

Matúš Kryštofík - 9. Leden 2003, rubrika Studie

Globalistická výzva paradigmatu „střetu civilizací“

Kniha S. Huntingtona Střet civilizací je bezpochyby jedním z
nejvlivnějších děl poslední doby, a to nejen na poli teorie
mezinárodních vztahů. Ze souboru více než deset let starých
přednášek amerického politologa se stal bestseller, citovaný v
médiích a známý široké veřejnosti. 11. září 2001 a události po něm
následující jako by potvrzovaly prorockou povahu Huntingtonových
tezí o blížícím se konfliktu hlavních kulturně-historických entit.
Islámský svět se krvavě střetl se světem západním – existuje lepší
důkaz toho, že nás místo Fukuyamova idylického „konce historie“ a
nástupu globální nadvlády principů liberální demokracie čeká
Huntingtonovo „nebezpečné století“? Významný americký politolog
P.Sederberg se ve svém článku „Hledání 21.století“ pokusil o
polemiku s hlavními myšlenkami Huntingtonova díla z pozice
globalistického paradigmatu a došel k podivuhodným závěrům.

Michal Nešpor - 28. Říjen 2002, rubrika Články

Geny v mezinárodních vztazích

Dokážete si představit Světovou obchodní organizaci (WTO), kterak
ruší národní zákaz dovozu klonovaných embryí, protože je to překážka
svobodnému obchodu? Asi ne. WTO, ani jednotlivé vlády, vědci či
etikové nedokáží efektivně regulovat biotechnologii člověka v
globálním měřítku. Tu technologii, ve které se skrývají pozitivní,
ale i velmi nebezpečné aspekty. Biotechnologie znamená jednak naději
vyléčení takových nemocí jako je cystická fibróza nebo Alzheimerova
choroba, na druhou stranu před nás staví takové fenomény jako
klonování lidí, geneticky upravené děti podle přání (biologických?)
rodičů či „výroba“ hybridních lidsko-zvířecích tvorů.

Zdeněk Havlíček - 6. Květen 2002, rubrika Články

Budoucnost politického islámu

Byly teroristické útoky na New York a Washington posledním vzdechem
radikálního islámu, nebo byly naopak předzvěstí dlouhodobě vyhrocených
vztahů mezi muslimy a západním světem? Postaví se muslimové proti násilí a
přiblíží se Západu, nebo nechají Usámu bin Ladina a jeho následovníky
určovat vztahy mezi muslimy a Západem?

Martin Hrabálek - 6. Květen 2002, rubrika Články

Demokratická Evropa nebo Evropa demokracií?

Jens-Peter Bonde je dánským poslancem Evropského parlamentu (EP) od
roku 1979 a předsedá frakci EDD (Europe of Democracies and
Diversities Group). Zároveň je jedním z hlavních představitelů
eurorealismu, což potvrzuje jeho předsednictví parlamentní skupině
SOS Democracy Intergroup. Vedle své praktické politické činnosti se
zabývá evropskou integrací i teoreticky. Je autorem asi 40 knih na
toto téma. Poslední z nich je právě Konvent o budoucnostech Evropy
(The Convention – On The Futures of Europe).

Miroslav Bohdálek - 6. Květen 2002, rubrika Články

Poslední vítězství globalizace?

„Éra globalizace je u konce,“ prohlásil John Gray, profesor Evropského myšlení na
London School of Economics and Political Science, dva týdny po teroristických
útocích na Spojené státy americké. Gray je známý zarytý kritik globalizace, proto
bychom mohli jeho myšlenky snadno odbýt. Avšak událostmi minulého roku byla
zasažena víra i dlouholetých zastánců globalizace. Ještě před tím, než terorismus,
antrax a válka ovládly novinové titulky, se zdálo, že proces globální integrace
promění dezintegraci úplně jiné síly.

Ľubomír Majerčík - 4. Únor 2002, rubrika Články

Přinese islám demokracii na Střední Východ?

Islám je dnes vnímán především na základě videozáznamu letadla,
narážejícího do Světového obchodního centra. Nejrůznější „odborníci“ v
mediích ostře odsuzují anti-muslimský fanatismus a spěšně upozorňují
veřejnost, že islám je navzdory činům extrémistů náboženstvím míru a
tolerance. Mnozí z nich však jedním dechem varují před „střetem
civilizací“, jenž uvrhne moderní, sekularizovaný Západ do války s částí
světa, topící se ve věčné nenávisti a zuřivém fundamentalismu.

Michal Nešpor - 26. Listopad 2001, rubrika Články

Čeká nás střet civilizací?

Po pěti letech od vydání anglického originálu vychází konečně i u nás kniha Samuela P. Huntingtona – Střet civilizací: Boj kultur a proměna světového řádu. Kniha přímo navazuje na autorův článek z Foreign Affairs (1993), který vyvolal v akademické obci bouřlivou diskusi a svou důležitostí je nyní přirovnáván ke Kennanovu článku „The Sources of Soviet Conduct“ (Foreign Affairs, 1947). Autor je profesorem na univerzitě v Harvardu a o jeho zkušenostech s nejvyšší politikou hovoří působení v Národní radě bezpečnosti Carterovy administrativy.

Martin Hrabálek - 23. Říjen 2001, rubrika Recenze

Politologická analýza a teorie evropské integrace

Teoretický výzkum evropské integrace je přes značnou důležitost stále
zastiňován četnými deskriptivně orientovanými pracemi (obzvláště těmi,
které jsou zaměřeny na vybranou „single-issue“ v oblasti evropské policy).
Tato skutečnost je vysvětlitelná jednak nejednoznačností pojmu evropské
integrace (tedy samotného výzkumného předmětu) a jednak i
multiparadigmatickou podobou sociálních věd, resp. evropských studií.
Výzkum obtížně uchopitelného pojmu evropská integrace je tedy navíc
konfrontován možnostmi odlišných pohledů zkoumání v rámci jednotlivých
paradigmat, resp. metateorií. Cíl tohoto příspěvku vyplývá z nastíněného
metodologického dilematu – jeho první část bude věnována analýze pojmu
evropská integrace, v druhé části budou stručně nastíněna východiska
jednotlivých teorií evropské integrace.

Vít Dočkal - 23. Říjen 2001, rubrika Články

Přežije evropská demokracie globalizaci?

Demokracie je dnes pod vážným tlakem, a to nejen v Evropě. Tlak soustředěný
na zastupitelskou demokracii nabývá takového rozsahu, že nás nutí zamyslet
se nad samotným pojetím svobody. Navíc přichází ze dvou stran současně, do
pohybu se nenápadně dává plíživé autoritarizovaní společnosti. Tento
vnitřní vývoj je posilován tím, čemu se říká globalizace čili činění
rozhodnutí na místech, kde neplatí demokratické postupy a instituce.

Ľubomír Majerčík - 23. Říjen 2001, rubrika Články

Téma: politická teorie