Global Politics: časopis pro politiku a mezinárodní vztahy • zahraniční politika

Republika Slovinsko a Česká republika v čele EU

Tato esej představuje autorovo zamyšlení nad potenciálem, který mají malé státy v případě, že se dostanou do situace, kdy je po nich vyžadována daleko větší zahraničněpolitická aktivita, než na jakou jsou takovéto státy běžně připravené. Autor vychází z předpokladu, že zahraniční politika malých států je odlišná od zahraniční politiky států větších, a na základě analyzování předsednictví Republiky Slovinsko a České republiky v Radě Evropské unie dochází k závěru, že malé státy mohou i se svým odlišným pojetím zahraniční politiky v této důležité pozici uspět.

Marek Hrdina - 23. Leden 2011, rubrika Zaměřeno na EU

Kandidatura České republiky do Rady bezpečnosti OSN v roce 2007 – východiska a příčiny nečekaného neúspěchu

Tato analytická stať se zabývá kandidaturou České republiky (ČR) do Rady bezpečnosti OSN (RB) v roce 2007, která skončila neúspěchem a zvolením protikandidáta (Chorvatska). V první části jsou čtenáři představeny okolnosti a průběh kandidatury České republiky do Rady bezpečnosti, přičemž je kladen důraz na obsah a formu české kampaně. Druhá část práce se zabývá výchozími pozicemi obou kandidátů a faktory, jež mohly přispět k nezvolení ČR do Rady bezpečnosti. Metodologicky se text skládá z analytických a deskriptivních částí.

Veronika Dokulilová - 23. Červen 2010, rubrika Články

Efendiev: “More EU and NATO Involvement in the Caspian Region Is a Win-Win Scenario”

Altai Efendiev is the Head of Department of Economic Cooperation and Development at the Ministry of Foreign Affairs of the Republic of Azerbaijan. From 2000 to 2004, he was Economic Adviser to the Minister of Foreign Affairs. He also acted as Deputy Secretary General of the Permanent International Secretariat of the Organization of the Black Sea Economic Cooperation (BSEC). Part of this interview has been published in the Bulletin of Azerbaijan and Caspian Studies Center, which operates under the International Institute of Political Science of the Masaryk University.

Jana Kovačovská - 20. Duben 2010, rubrika Rozhovory

US Foreign Policy Towards Central Europe

After the Middle East Symposium and The Future of the European Union Symposium, editors of the Global Politics journal have decided to launch a Symposium on the Foreign Policy of the United States towards Central Europe. By providing our readers with the opinions of influential scholars from the field, GP aims to stimulate the public debate about the foreign policy of presidents' G. W. Bush, W. J. Clinton and B. H. Obama administrations from the Central Europe´s point of view. Where are the most important differences? What will be the main change during the new B. H. Obama administration? It is our great pleasure to publish the answers of scholars who are current or former members of respectable institutions and think-tanks like Harvard University, Vienna University, Missouri State University, The Heritage Foundation, Center for European Policy Analysis or the Council on Foreign Relations.

Lukáš Hoder - 30. Červenec 2009, rubrika Symposium

Česko-gruzínské vztahy

Vztahy České republiky a Gruzie nově prochází obdobím výraznějších kontaktů na
politické i obchodní úrovni. Nejčastějším cílem české zahraniční politiky v
porovnání s ostatními státy Zakavkazska je Gruzie, a právě nové intenzitě vztahů
mezi oběma republikami se bude věnovat tento článek. Pro posuzování perspektiv
české zahraniční politiky vůči Gruzii bude použit především vládní dokument
Koncepce zahraniční politiky ČR na léta 2003–2006.

Vakhtang Darchiashvili - 16. Březen 2007, rubrika Články

Ministr zahraničních věcí EU: důvody a důsledky institucionální reformy

Již v roce 1973 si Henry Kissinger postěžoval na neexistenci jednoho telefonního čísla, na které by mohl zavolat v případě potřeby, a na kterém by se mu dostalo jasné a kompetentní odpovědi stejným způsobem jako při jednání například s Čínou nebo SSSR. Problém viděl především ve skutečnosti, že za Evropu mluví mnoho jejich různých představitelů, ale žádný z nich nemá autoritu vyjednávat a přijímat rozhodnutí.

Zuzana Votrubová - 24. Březen 2006, rubrika Studie

Vztah politiky a morálky z hlediska realismu

Pozorovatele české polistopadové politické scény může otázka vztahu politiky a morálky jen stěží nechávat chladným, protože představovala v nejednom momentu poměrně významné „policy issue“ české politiky.

Tomáš Blažek - 2. Únor 2006, rubrika Studie

Haiti – Američané se po deseti letech vracejí

Po desíti letech se americké ozbrojené síly vracejí zpět na Haiti,
kde se v roce 1994 zasloužily o znovunastolení vlády prezidenta
Jeana-Bertranda Aristida. Jejich úloha a postavení, stejně tak jako
úloha výše jmenovaného politika, jsou však značně odlišné.

Martin Hrabálek - 18. Březen 2004, rubrika Články

Vztahy členských států NATO k přistupujícím zemím

Současné rozšiřování Severoatlantické aliance je v pořadí již druhým kolem
rozšiřování odehrávajícím se po skončení studené války, celkově pak pátým
rozšířením v dějinách Aliance. Rozšiřování v prostředí studené války byla
podmíněna výhradně vojenskými aspekty s cílem posílit schopnost kolektivní
obrany Aliance vůči jasně definovatelnému nepříteli – sovětskému bloku.
Rozšiřování Aliance po konci studené války má zcela jiné podněty.

David Minařík - 17. Březen 2004, rubrika Články

Specifika kanadské zahraniční a bezpečnostní politiky

Následující text se zabývá rolí Kanady v Organizaci severoatlantické
smlouvy (dále NATO). Problematika je zasazena do kontextu specifické
zahraniční politiky Kanady, stejné charakteristiky vykazuje i
zkoumaná oblast bezpečnosti a obrany. Téma je pro zvýšení
přehlednosti rozděleno do tří částí. Nejdříve je nastíněn historický
vývoj role Kanady v NATO, reflektující události důležité pro
zaměření práce. Další dvě oblasti byly vybrány pro demonstraci
hlavního přínosu Kanady v NATO – první jsou operace prosazování míru
pod vedením NATO, druhou pak problematika jaderných zbraní. Práce si
nenárokuje být vyčerpávající studií, jedná se spíše o úvod do
problematiky, poznámku s komentářem objasňujícím politickou roli
Kanady v rámci NATO.

Nikola Hynek - 17. Březen 2004, rubrika Články

Vzostupy a pády rusko-atlantického partnerstva

Rusko je fascinujúca krajina. V priebehu dejín sa vždy odlišovala od
ostatných krajín sveta. Na nej stroskotali veľké plány Napoleona i
Hitlera. Kontroverzia Ruska však spočíva v tom, že je ťažké byť mu vďačný,
pretože po víťazstve neprišla pre tých, ktorých oslobodilo, sloboda, ale
nový druh poddanstva.

Lucia Klapáčová - 17. Březen 2004, rubrika Články

Tchajwanské referendum: konec jednoho přátelství

20. března se má podle plánu presidenta Čena konat na Tchajwanu referendum, jehož
výstupem bude (ne)odsouzení současného čínského vyzbrojování raketami nové
generace a odmítnutí Pekingu vzdát se možnosti vojenského řešení tchajwanského
„problému“. Ačkoliv by na první pohled mohla tato událost vzbuzovat spíše údiv nad
podivnou formulací otázky referenda než obavy, ve skutečnosti se může jednat o
zlomový moment v krátké historii čínsko–tchajwanských vztahů.

Michal Nešpor - 16. Březen 2004, rubrika Články

ESDP a deficit vojenských kapacit evropských spojenců

Ze sjednocující se Evropy se postupně stává politický aktér
mezinárodních vztahů. V kontextu prohlubujícího se integračního
procesu v Evropské unii pak dochází k postupnému, ačkoliv místy
nesystematickému, posilování jejího druhého pilíře a logicky i k
vytváření odpovídajících nástrojů a struktur Společné zahraniční a
bezpečnostní politiky (Common Foreign and Security Policy, CFSP),
Evropskou bezpečnostní a obrannou politiku (European Security and
Defence Policy, ESDP) nevyjímaje.

Jan Závěšický - 16. Březen 2004, rubrika Články

Memoáry Madeleine Albrightové

Pokud hledáte knihu, kterou byste si četli po večerech před spaním, nebo někde na dovolené – zkrátka tehdy, když potřebujete trochu vypnout a odpočinout si od náročného studia či práce – ale zároveň již máte zájem o mezinárodní politiku usazený natolik pevně pod kůží, že byste nejraději sáhli i v případě této „oddechové“ četby po něčem z oboru, pak představují v loňském roce vyšlé paměti Madeleine Albrightové tu pravou volbu.

Tomáš Blažek - 16. Březen 2004, rubrika Recenze

Schmittův koncept politična a jeho aplikace na mezinárodní vztahy

Zabývání se (v souvislosti s teoriemi mezinárodních vztahů) konceptem
vyvinutým v první polovině 20. století právním teoretikem a politickým
filosofem Carlem Schmittem, který se navíc ve třicátých letech
zdiskreditoval svou kolaborací s nacistickým režimem v Německu, se může
zdát na první pohled naprosto zbytečné. Cílem tohoto článku je ukázat
pravý opak.

Tomáš Blažek - 18. Leden 2004, rubrika Články

Severokorejský program výroby jaderných zbraní

Pravděpodobně mezi 17.–18. prosincem 2003 by mělo začít v Pekingu
druhé kolo multilaterálních rozhovorů o budoucnosti severokorejského
jaderného programu za přítomnosti šesti zemí – USA, Ruska, Číny,
Japonska, Jižní Koreje a Severní Koreje. Od počátku jaderné krize,
jež vznikla před rokem, se Severní Korea domáhá podepsání paktu o
vzájemném neútočení s USA. To je taktéž podmínka zastavení
severokorejského programu výroby jaderných zbraní. Srpnové první
kolo šestistranných rozhovorů uvízlo hlavně na faktu, že Severní
Korea v předloženém návrhu hovoří o „principu simultánní akce“, což
pro změnu odmítá Washington, který zdůrazňuje nezbytnost prvního
kroku Severní Koreje. Podle jihokorejského národního bezpečnostního
poradce Ra Čong-Yila je nyní Severní Korea připravena zmíněný
princip přeformulovat.

Nikola Hynek - 24. Listopad 2003, rubrika Články

USA a Saúdská Arábie – stále spojenci?

Spojené státy nedávno oznámily, že stáhnou většinu svých vojenských jednotek ze
Saúdské Arábie. Konkrétně toto rozhodnutí potvrdil americký ministr obrany
Rumsfeld během své nedávné cesty po Středním východě.

Marek Čejka - 13. Květen 2003, rubrika Články

Evropa v dnešním světě

Přestože myšlenky na integraci evropských států se objevují již
několik století, první smlouva, která se týkala uhlí a oceli, byla
podepsána teprve před 51 lety. Za tu dobu vzrostl počet členských
států, ze sektorově zaměřené integrace byl vytvořen široký otevřený
prostor zahrnující aktivity ekonomické, obchodní, finanční a
sociální. Z formování vnitřního trhu se integrační úsilí poté
přesunulo k vytvoření společné zahraniční a bezpečností politiky a
ke spolupráci v oblasti justice a vnitra.

Zdeněk Havlíček - 6. Květen 2002, rubrika Články

Pobaltí – hrozba pro NATO?

George Bush při svém loňském projevu ve Varšavě, kde slíbil vymazat
„umělé hranice dělící Evropu již příliš dlouho“, pobízel NATO
k rozšíření nabídky členství pro nové kolo rozšiřování, které má
proběhnout po summitu v Praze v listopadu 2002. Pokud NATO nabídne dalším
zemím, aby se připojili, je pravděpodobné, že Estonsko, Litva a Lotyšsko
budou mezi dalšími pozvanými nebo budou dokonce jedinými. Myšlenka
jednotné Evropy má své základy již na počátku studené války, ale v
případě, že by se členy NATO staly státy, které byly dříve sovětskými
republikami, překročila by Severoatlantická aliance novou hranici a mohla
by tak vytvořit hrozbu své vlastní bezpečnosti.

David Müller - 6. Květen 2002, rubrika Články

Břemeno globální dominance: potřeba nové strategie?

Po více než padesát let se americká zahraniční politika snažila
zabránit vzniku nových velmocí. Tato strategie se ukázala jako
obtížná, zbytečná a stále riskantnější. Spojené státy budou
bezpečnější a svět stabilnější, pokud se nyní Amerika rozhodne
zbavit se tohoto břemene a dovolí ostatním zemím pečovat samy o
sebe.

Michal Nešpor - 6. Květen 2002, rubrika Články

Zpráva o stavu Unie 2002

„Náš stát je ve válce, naše ekonomika je v recesi a civilizovaný svět čelí
bezprecedentnímu nebezpečí. Přesto naše unie nebyla nikdy silnější.“

Miroslav Bohdálek - 4. Únor 2002, rubrika Články

Rusko-americký vztah vznikl náhodou, ale může dále sílit

Západ by neměl být překvapen ruskou spoluprací ve válce proti terorismu,
ale neměl by ji považovat za ruskou slabost. Ruská politika po 11. září a
navázání přátelských vztahů se Západem nejsou takovou novinkou, jak by se
mohlo někomu na první pohled zdát. Upozornila na to Nicole Jacksonová,
odbornice na vojenské záležitosti Ruska a Střední Asie, nyní
post-doktorátní členka fakulty Normana Patersona pro mezinárodní vztahy na
Carletonské univerzitě v Ottawě.

Miloš Kaláb - 4. Únor 2002, rubrika Články

Vztahy EU–Rusko a východní rozšíření: Integrace nebo Izolace?

Východní rozšíření EU jistě nedojde až k Rusku, ale určitě změní
vztahy těchto subjektů. Přijetí několika zemí bývalé RVHP změní
nejen samotnou Unii, ale i způsob, jak ji Rusko vnímá. Rusko
reagovalo vcelku pozitivně na vstup těchto zemí do EU v kontrastu s
jeho reakcí na jejich vstup do NATO. Přesto existují v Rusku obavy,
že východní rozšíření může způsobit Rusku jisté ekonomické a
politické potíže. Největší obava, sdílená i západními zeměmi, tkví v
tom, že vznikne opět dělící linie a z Ruska se stane outsider, který
nebude moci profitovat z jednotného trhu. Jestliže cílem EU je
zajistit stabilitu a ochranu, pak další výzvou je začlenit Rusko do
širší Evropy na základě sdílených hodnot a společných zájmů, ale s
vědomím, že členství Ruska v EU je extrémně nepravděpodobné.

Miroslav Bohdálek - 4. Únor 2002, rubrika Články

Kam směřují transatlantické vztahy?

Transatlantická spolupráce mezi USA a Evropou se v první dekádě
tohoto století výrazně změní. Napětí může pramenit z rozdílného
ekonomického vývoje vytvářeného jednotlivými vládami nebo také ze
snahy některých evropských států soutěžit o globální politické
vedení. To se však nemusí stát. Může vzniknout i hlubší atlantická
aliance s lépe definovanými zájmy. Mimo možnost předpověditelnosti
pak existuje tisíc jiných alternativ ležících někde uprostřed.

Miroslav Bohdálek - 26. Listopad 2001, rubrika Články

Americká supervelmoc?

Immanuel Wallestein již minimálně od roku 1980 tvrdí, že hegemonie
Spojených států upadá. Toto tvrzení má být analytické, a ne
normativní. Je také velmi kontroverzní a vzbuzuje bouřlivé reakce u
subjektů vyskytujících se na obou pólech politického spektra kdekoli
ve světě. Pravicově orientovaní autoři vyčítají Wallersteinovi, že
jeho tvrzení není pravdivé a prohlašují, že Spojené státy pouze
nedávají navenek znát svoji sílu. Jedním dechem dodávají, že
takovouto analýzou vytváří defétistický přístup, který sám sebe
naplňuje.

Martin Hrabálek - 26. Listopad 2001, rubrika Články

Obchod s Čínou?

25. února byl profesor obchodu Li Shaomin zatčen, uvězněn a obviněn ze
špionáže pro Taiwan. Nehledě na to, že je americkým občanem, nehledě na
to, že ve svých článcích pro časopis China Business Review vyjadřuje
optimismus nad čínským investičním ovzduším. Asi byl Li až příliš
optimistický. Věřil, že růst čínské ekonomiky vytvoří, jak píše ve svém
článku z roku 1999, „systém vlády založený na právu.“ Ale jak se sám
později přesvědčil, čínští představitelé mají jiné plány.

Ľubomír Majerčík - 26. Listopad 2001, rubrika Články

Evropské Rusko?

Ve světle společného summitu Ruska a Evropské unie, konaného na
přelomu září a října v Bruselu, je zřejmě konečně třeba přehodnotit
dojem, který dlouho vzbuzovala ruská zahraniční politika vůči zemím
západní Evropy. Obě strany se shodly, že je nutné otupit některé
ostré hrany ve vzájemných vztazích Ruska a EU. Pod dojmem Putinova
příslibu větší pružnosti ruské zahraniční politiky v citlivých
otázkách rozšiřování EU a NATO souhlasil Vysoký představitel pro
Společnou zahraniční a bezpečnostní politiku EU Javier Solana se
zintenzivněním summitů a vytvořením komunikačních kanálů, jež by
umožňovaly hlubší spolupráci obou těchto nejvýznamnějších evropských
politických hráčů. Nakolik však můžeme mluvit o změně tempa a
skutečném přibližování Ruska západním strukturám? A jak dlouho po
pádu ruské Evropy budeme čekat na vznik evropského Ruska?

Michal Nešpor - 23. Říjen 2001, rubrika Články

Čína – hrozba pro Spojené státy?

Budoucí strategické schopnosti Čínské lidové republiky se budou
významně lišit od minulosti – je pravděpodobný jak velký
kvantitativní vzestup, tak výrazný kvalitativní zlepšení.

David Müller - 23. Říjen 2001, rubrika Články

Vliv teroristických útoků na americkou zahraniční politiku

Teroristický útok na New York a Washington byl záhy některými komentátory označen
za „nový Pearl Harbor“. Paralela s touto šedesát let starou událostí amerických
dějin se objevila především díky překvapivému útoku, při kterém zahynulo mnoho
Američanů. Mnohem důležitější však je, že s 11. zářím, stejně jako při japonském
útoku roku 1941 skončilo pro Spojené státy období izolace a prokázalo se, že
nejmocnější stát planety není nezranitelný. Stejně jako v roce 1941 (a poté v jiné
souvislosti v roce 1957, kdy Sovětský svaz vypustil Sputnik) byly Spojené státy
radikálně donuceny zvýšit úroveň svého zájmu o zbytek světa.

Martin Hrabálek - 23. Říjen 2001, rubrika Články

Slabina supervelmoci

Tak jako první světová válka přinesla nové zbraně a moderní způsob válčení
pro dvacáté století, informační věk nyní revolučním způsobem mění válčení
pro století dvacáté první. Informační technologie stále více pronikají do
zbraňových systémů, obranných struktur i národních ekonomik po celém
světě. Kyberprostor se tak stal novým mezinárodním bojištěm.