Časopis pro politiku a mezinárodní vztahy

Global Politics

Časopis pro politiku a mezinárodní vztahy

GP Briefing: Dojde k odtržení Katalánska?

Před několika dny uplynul rok od konání referenda v Katalánsku, v němž měli obyvatelé možnost nezávazně hlasovat o tom, zda by si přáli, aby se Katalánsko odtrhlo od Španělského království a stalo se nezávislým státem. Je tomu již bezmála deset let, co ve Španělsku začala ekonomická krize, na níž čelní představitelé Katalánska začali legitimizovat svůj reálný boj za nezávislost regionu. Ten je spojován především s předsedou regionální vlády, jehož snahy jsou spojovány s několika milníky uplynulého roku.

Katalánsko toužilo po autonomii odedávna, a to především s ohledem na národní sebeurčení vlastních obyvatel. Od doby, co za Zapaterovy vlády vypukla ve Španělsku hospodářská krize, se k rovině politicko-nacionalistické přidala ještě rovina ekonomická. Problém je zřejmý – Katalánsko je nejbohatší autonomní oblastí v království a co se hospodářství týče, má zhruba 25% podíl na veškeré ekonomické aktivitě Španělska. S gradující krizí, která region zásadně ovlivňuje, přistoupila nejsilnější formace na politické scéně v Katalánsku, Konvergence a Jednota (CiU) k zásadnímu kroku – postavit svůj program v prvé řadě na úplné autonomii Katalánska. Po prolistování volebního programu CiU z posledních dvojích regionálních voleb se čtenář dočte vskutku jímavého příběhu v úvodu dokumentu, podle nějž je Katalánsko tisíciletým národem, jenž má právo na vlastní stát.

S dlouhodobě silným elektorátem (v historii se stalo pouze dvakrát, že CiU neměla v Katalánsku vládní zastoupení) se tato vládní strana rozhodla k předložení návrhu španělské vládě na odtržení od Španělska, a to na základě referenda, což premiér Rajoy odmítl. Předseda katalánské vlády Mas ovšem ničeho nedbal a na začátku listopadu minulého roku uspořádal nezávazné referendum, ve které mohli obyvatelé hlasovat o tom, zda si přejí nezávislost regionu na Španělsku a Katalánsko jako samostatný evropský stát. Referenda, které vstoupilo samozřejmě i na sociální média s hashtagem „#9N 1 , se sice zúčastnilo pouze 33 % oprávněných voličů, nicméně přes 80 % z nich se vyslovilo k separaci kladně. Mas tak dostal do rukou legitimní důkaz, nakolik za ním katalánská populace stojí.

Rozhodl se toho využít hned v lednu, kdy vyhlásil předčasné volby na září roku 2015 (o rok dříve, než se měly uskutečnit pravidelné volby). Předchozími volbami a v zásadě úspěšným referendem vytvořená spanilá jízda Masovy politické síly ovšem dostala nemalou trhlinu v červnu letošního roku. Dlouhodobá koalice CiU, tvořená stranami CDC a UDC se rozpadla. Stalo se tak poté, co se členové menší UDC začali distancovat od požadavků úplné autonomie katalánského regionu. Rozpad koalice však nakonec nebyl až takovým problémem, jak by se na první pohled mohlo zdát. Přestože tak Masovi ubylo voličů UDC a zároveň skončil 37letý brand CiU, který byl budován již od přijetí nové španělské ústavy v roce 1978, důležitější bylo, že voliči povětšinou zůstali u volby nezávislosti, tedy Masova CDC.

Všechny výše zmíněné aspekty se pak pochopitelně promítly do letošních regionálních voleb. V těch se proti sobě naprosto explicitně střetly dvě hlavní síly – nacionalisté s odpůrci katalánské autonomie. Na straně pro autonomii – pochopitelně Masova CDC, tentokráte v koalici „Společně pro ano“ (JxSí), která mimo CDC a dalších menších separatistických stran sdružuje také Republikánskou levici Katalánska (ERC), tradiční levicovou stranu s autonomistickou programatikou. Ve volbách získala koalice 62 mandátů ze 135, přičemž dalších deset obsadila jiná pro-katalánská formace, výrazně levicoví Kandidáti lidové jednoty, s nimiž Masova koalice dosahuje pohodlné parlamentní většiny.

Aktuální situace v Katalánsku, resp. celém Španělsku Masovi poměrně nahrává. Regionu pohodlně vládnou katalanisté, loňské referendum ukázalo pozitivní výsledky (pomineme-li třetinovou účast) a v prosinci navíc proběhnou španělské parlamentní volby, které mohou přinést jednak více mandátů Kataláncům ve Španělském parlamentu, jednak změnit vládnoucí garnituru tak, aby měli Mas a spol. lepší podmínky pro negociace. A tak se dá očekávat, že rok 2016 může přinést zásadní změnu v tomto procesu. A třeba se i ukáže, zda je pro Katalánce narušení teritoriální integrity na Pyrenejském poloostrově jediným řešením, nebo se teoreticky spokojí s lepšími ekonomickými podmínkami ze strany centrálních institucí.


1 Jedná se o datum, kdy se hlasování uskutečnilo – tedy 9. listopadu (šp. 9 de Noviembre).

blog comments powered by Disqus
Autor
Michal Gorgol
Rubrika
GP Briefing, Zaměřeno na EU
Témata
, , ,
Publikováno
17. 11. 2015