Ekonomické vztahy EU a Číny

Markéta Bartončíková - 17. Červen 2011, rubrika Zaměřeno na EU

Témata: Čína, Evropská unie, obchodní vztahy, summit EU-Čína

Tento text představuje deskriptivním způsobem problematiku obchodních vztahů mezi Evropskou unií a Čínou tak, jak se vyvíjeli ve 20. století a nastiňuje také současný stav. Rovněž se na základě faktického základu snaží dokázat, že současná obchodní bilance mezi EU a Čínou není pro evropské státy příliš výhodná a že pro zachování globální konkurenceschopnosti evropských ekonomik je potřeba tento stav změnit.

Úvod

Made in China – tento nápis jsme si již před několika lety zvykli v hojné míře vídat na mnoha výrobcích dostupných na našem trhu. A navzdory tomu, že byl dlouhou dobu synonymem podřadné kvality, čínského zboží neubývalo, ba právě naopak, obchodní výměna mezi Evropou a Čínou rostla čím dál více a Čína je nyní hlavním exportérem do zemí Evropské unie a její ekonomika je dnes druhou největší na světě hned za Spojenými státy. Záměrem tohoto textu je popsat, jak se od počátku vyvíjely ekonomické vztahy Číny s Evropskou unií (dříve s EHS), jakým způsobem obě strany spolupracovaly, na jakých platformách se rozvíjel vzájemný dialog a k čemu přispěl, jaký dopad měly na vzájemné vztahy podepisované obchodní dohody a jaká je vzájemná ekonomická pozice EU a Číny v současnosti.

Navázání obchodní spolupráce

ES navázala diplomatické styky s Čínou v roce 1975, ale až o 10 let později byl přijat základní dokument Dohoda o obchodu a hospodářské spolupráci mezi EHS a Čínskou lidovou republikou, na kterém jsou i dnes postaveny ekonomické vztahy mezi Čínou a EU. Dohoda se týká tří oblastí: ustanovení o obchodní spolupráci, ekonomické spolupráci a úkolech Společného výboru (Cihelková 2003: 508).

V roce 1995 Evropská komise přijala dokument Dlouhodobá politika pro čínsko-evropské vztahy (A Long-Term Policy for China-Europe Relations), podle něhož musí Evropa rozvinout dlouhodobý vztah s Čínou, který by odrážel čínský celosvětový i regionální ekonomický a politický vliv. V dokumentu je zmiňována důležitost Číny pro globální ekonomickou stabilitu, předpokládalo se, že se brzy stane jednou z nejvýznamnějších ekonomických velmocí a byla deklarována snaha pomoci ji stát se plnohodnotným členem světového ekonomického systému založeného na pravidlech WTO (Evropská komise 1995).

ASEM

ASEM neboli Asijsko-evropské setkání (Asia-Europe Meeting) je neformální proces dialogů a spolupráce mezi vládními představiteli 46 zemí Asie (mj. Čína) a Evropy. Iniciátorem vzniku ASEM byl Singapur v 90. letech, kdy Evropa v rozvoji vztahů s Asií „zaostávala“ za USA. V březnu 1996 byl v thajském Bangkoku zahájen proces schůzek, které probíhají každé dva roky na nejvyšší úrovni (Ministerstvo zahraničních věcí ČR 2010).

Po prvních třech setkáních v Bangkoku, Londýně a Soulu, kde se projednávaly otázky obchodu a investic, řešila asijská krize na konci 90. let a usilovalo se o zintenzivnění dialogů v otázkách posílení otevřeného mnohostranného obchodního systému, se konalo čtvrté setkání v Kodani v září 2002, na kterém byly diskutovány výzvy, které nastaly po 11. září 2001 (Cihelková 2003: 504 – 508). Páté setkání konané v říjnu 2004 v Hanoji se zaměřilo na regionální rozvoj (Asia-Europe Meeting a). Tématem šestého setkání v září 2006 v Helsinkách bylo 10 let ASEMu: Globální výzvy – společné odpovědi, zaměřené na konkurenceschopnost v hospodářské oblasti a strukturální změny v globální ekonomice (Asia-Europe Meeting b). Tématem sedmého summitu konaného v říjnu 2008 v Pekingu bylo Vision and Action: Towards a Win-Win Solution, kdy se měl diskutovat především udržitelný rozvoj (Asia-Europe Meeting c). Zatím poslední summit proběhl v říjnu 2010 v Bruselu pod heslem Quality of Life, což odkazuje ke snaze o dosažení většího blahobytu a důstojnosti pro všechny občany. Jedním z hlavních témat byla nedávná hospodářská a finanční krize (Asia-Europe Meeting d).

Summity EU-Čína

Od roku 1998 se konají každoroční summity EU a Číny, střídavě v Pekingu a v zemi, jež právě předsedá Radě EU. Summitů se účastní čínský premiér a příslušní ministři, předseda Evropské komise, vysoký komisař pro zahraniční a bezpečnostní politiku a další příslušní ministři a evropští komisaři (EEAS 2010).

Summity nejsou zaměřeny výhradně na ekonomické otázky, ale týkají se všeobecně vztahů mezi EU a Čínou. Političtí představitelé na nich od počátku vyjadřují zájem o rozšíření a prohloubení spolupráce, kladně hodnotí rostoucí vzájemný obchod i investice a vítají posílení politického dialogu. Přesto mezi oběma stranami existuje mnoho sporných bodů týkajících se hospodářské oblasti. Evropské společnosti se ohrazují proti komplikovanému přístupu na čínský trh, který se stále chová značně protekcionisticky a protěžuje místní firmy. I proto EU vyzývá Čínu, aby více otevřela své trhy zboží a službám, pokračovala v hospodářských reformách a vytvořila stabilní, předvídatelný a transparentní právní rámec pro společnosti EU. Zároveň by Čína měla přijmout mezinárodní normy pro výrobky a služby.

EU se dále vymezuje vůči vývozním clům na suroviny, státním zásahům do průmyslové politiky a diskriminačním omezením a vyzývá Čínu, aby přistoupila na Dohodu o veřejných zakázkách (GPA), jak se zavázala v roce 2001. Jeden z nejzásadnějších problémů představují dumpingové postupy čínských výrobců a zejména neúčinné prosazování práv duševního vlastnictví (Evropský parlament 2010). Výše popsané důvody stále brání tomu, aby Číně byl udělen status tržního hospodářství, o které trvale usiluje, což také negativně ovlivňuje vzájemné vztahy.

Hospodářský a obchodní dialog na nejvyšší úrovni (HED)

Mechanismus hospodářského a obchodního dialogu na nejvyšší úrovni je čínskou iniciativou odsouhlasenou na summitu v roce 2007, která se má zaměřit na nerovnováhu v obchodních tocích mezi EU a Čínou, rozšíření a prohloubení spolupráce. Jeho cílem je zkoumat jak globální obchodní systém, tak strategické bilaterální obchodní záležitosti.

Mechanismus byl zahájen 25. dubna 2008 v Pekingu, kde se jednalo o obchodní a investiční spolupráci, vyrovnaném ekonomickém vývoji, inovacích a přenosu technologií a mezinárodním ekonomickém vývoji. Následující diskuze byly zaměřeny na energetiku, ochranu práv duševního vlastnictví a usnadnění obchodní výměny (Europa 2008).

Druhé setkání se konalo 7. a 8. dubna v Bruselu pod zastřešujícím tématem Zlepšení obchodních příležitostí v době krize – otevřenost v obchodu a investicích jako katalyzátor oživení ekonomického růstu (Evropská komise 2009).

Třetí a zatím poslední HED byl zahájen 20. prosince 2010 v Pekingu s cílem projednat, jak se Čína a EU mají stavět k výzvám a vytvářet příležitosti prostřednictvím otevřených ekonomik a spolupráce. V kontextu toho, jak se celosvětová ekonomika snažila najít pevný opěrný bod na cestě z krize, EU a Čína usilovaly o vyváženější obchod a opět o budování dalších obchodních příležitostí a prohlubování spolupráce (Evropská komise 2010).

Hlavní rysy současných ekonomických vztahů

Evropská komise schválila 24. října 2006 novou strategii v oblasti vzájemných vztahů EU a Číny pro následující roky s názvem EU – Čína: užší partnerství, rostoucí odpovědnost. Tato strategie má být odpovědí na pozici globální ekonomické a politické mocnosti, kterou Čína představuje. Strategie prosazuje větší vzájemnou odpovědnost a komplexní přístup, jehož prioritami jsou podpora přechodu Číny směrem k otevřenější a pluralitní společnosti, udržitelný rozvoj, obchodní a hospodářské vztahy a zesílení dvoustranné spolupráce (Evropská komise 2006; Komise Evropských společenství 2006a).

Dalším klíčovým dokumentem je Usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. února 2009 o obchodních a hospodářských vztazích s Čínou, který shrnuje nejvýraznější rysy, jaké vzájemný obchodní vztah EU a Číny má. EU je největším obchodním partnerem Číny, ale navzdory nepřetržitému růstu zůstává bilaterální obchod nevyvážený. Dalším problémem je státem řízený a tudíž komplikovaný přístup na čínský trh, porušování patentů a nejednoznačné normy, což má za následek technické a necelní bariéry obchodu pro evropské společnosti. Znepokojivý zůstává rozsah produkce padělků a pirátského zboží v Číně: 60 % padělků zabavených celními orgány EU je vyrobeno v Číně. Navíc výroba tohoto druhu zboží často probíhá v zařízeních, která vyrábějí také zboží pro řádný trh, a bývá v rozporu jak s pracovními právy, tak se zdravotními a bezpečnostními požadavky, přičemž toto zboží představuje nebezpečí pro spotřebitele a v případě chemikálií i pro širší životní prostředí (Evropský parlament 2010).

Závěr

EU neustále zdůrazňuje obrovský význam obchodního vztahu s Čínou. Podle Evropské komise představuje Čína naprosto nejdůležitější úkol obchodní politiky EU (Komise Evropských společenství 2006b). Tato země je nyní největším exportérem na trh EU a zároveň nejrychleji rostoucím trhem pro evropský export. Více než polovina čínského exportu je v současnosti produkována zahraničními investičními společnostmi. Zároveň však mezi EU a Čínou přetrvává značně nevyrovnaná obchodní bilance (V roce 2009 čítal obchodní deficit EU vůči Číně 128 mld. eur.), kvůli čemuž EU bojuje za lepší přístup svých firem a jejich zboží na čínský trh. Naproti tomu evropské společnosti investovaly v roce 2009 v Číně 5,3 mld. eur, zatímco Čína v EU pouhých 0,3 mld. eur (Evropská komise 2010).

Evropská komise si dlouhodobě stanovila čtyři cíle, o jejichž naplnění hodlá usilovat: rozšíření a prohloubení politického dialogu s Čínou; podpora přeměny Číny v zemi s otevřenou společností, vládou zákona a respektem k lidským právům; podpora plné integrace Číny do světového obchodu a propagace Unie v Číně (Euractiv 2008).

EU relativně úspěšně s Čínou jedná o ekonomických otázkách, ale problematika lidských práv, případně politická a bezpečnostní témata se jí daří prosazovat hůře, i když je čím dál větší snaha o prohloubení politického dialogu. Navíc Čína prosazuje své zájmy na několika frontách: stala se největším obchodním partnerem Ruska a velice aktivně se angažuje v rámci uskupení BRIC. Přestože vzájemný ekonomický vztah EU a Číny má nezpochybnitelný význam pro obě strany, mnohem důležitější roli hraje pro EU než pro Čínu. A EU se nyní musí snažit, aby udržela konkurenceschopnost svého hospodářství a byla úspěšná v řešení současných globálních problémů.

Seznam použitých zdrojů

Asia-Europe Meeting a. ASEM Summits, ASEM 5, online-text /page.phtml?code=Summits_ASEM5.
Asia-Europe Meeting b. ASEM Summits, ASEM 6, online-text /page.phtml?code=Summits_ASEM6.
Asia-Europe Meeting c. ASEM Summits, ASEM 7, online-text /Calendar/Summit/?id=205.
Asia-Europe Meeting d. ASEM Summits, ASEM 8, online-text /content/documents/ASEM8_-_Fact_Sheet.pdf.
Cihelková, E. 2003. Vnější ekonomické vztahy Evropské unie. Praha: C. H. Beck.
European External Action Service. 2010. EU-China Summits, online-text.
Euractiv. 2008. Vztahy s Indií a Čínou, online-text.
Europa. 2008. EU and China start high-level economic and trade talks, online-text.
Evropská komise. 1995. A Long-Term Policy for China-Europe Relations, online-text.
Evropská komise. 2006. Vztahy EU–Čína: Komise stanovuje svoji strategii, online-text.
Evropská komise. 2009. Second meeting of the EU-China High Level Economic and Trade Dialogue: 7 and 8 May 2009 in Brussels. Factsheet, online-text.
Evropská komise. 2010. Third meeting of the EU-China High Level Economic and Trade Dialogue (HED) in Beijing, online-text december/tradoc_147155.pdf.
Evropský parlament. 2010. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. února 2009 o obchodních a hospodářských vztazích s Čínou, online-text.
Komise Evropských společenství. 2006a. Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu. EU – Čína: užší partnerství, rostoucí odpovědnost, online-text.
Komise Evropských společenství. 2006b. Bližší partneři, větší odpovědnost. Politika pro obchod a investice mezi EU a Čínou: Hospodářská soutěž a partnerství, online-text: 0632:FIN:CS:PDF.
Ministerstvo zahraničních věcí České republiky. 2010. ASEM – Asijsko-evropské setkání, online-text.

Autorka je studentkou mezinárodních vztahů na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.

Časopis pro politiku a mezinárodní vztahy

S podporou International Institute of Political Science v Brně