Jedním z nejak­tuálnějších té­mat ve světě a zejména v Evropě již dlouhou dobu zůstává migrační krize. Zatímco do západní a jižní Evropy proudí stovky tisíc u­prchlíků, státy východní Evropy se snaží přijetí migran­tů vyhnout. Vzhledem k tomuto faktu se Komise Evropské u­nie rozhodla zahájit sankční řízení a uvalit sankce proti Polsku, Maďarsku a také České republice kvůli porušování smluv E­U.     

Plán o přesídlování migrantů z nejvíce zatížených států Evropy, jako je Řecko a Itálie, byl předložen ještě v roce 2015, kdy migrační krize dosáhla vrcholu. Plán navrhoval zavedení migračních kvót, podle kterých by kolem 160 000 uprchlíků mělo být přemístěno do ze­mí východní Evropy. Jako první tento plán odmítl přij­mout maďarský premiér Viktor Orbán. Později se připojily vlády Polska a České republiky. Český premiér Bohuslav Sobotka podotkl, že se česká vláda velice aktivně zapojuje do řešení problémů migrační krize, nicméně kvóty podle jeho názoru nemají smysl.  

Nakonec plán o relokaci ztros­kotal a přemístěno bylo zatím jen 20 000 lidí. Podle Euobserver od začátku krize Polsko a Maďarsko nepřijaly žádného uprchlíka. Česká republika přijala dvanáct utečenců, nicméně od roku 2016 také odmítla přijímat další. Celá řada evropských politiků a europoslanců vyslovila své rozhořčení nad přístupem těchto východoevropských zemí. Evropský komi­sař Dimitris A­vramopoulos zkri­tizoval trojici a upozornil, že „evropské státy žádají o zajištění bezpečnosti a využívají evropské fondy, ale Evropská unie není jenom o tom. Evropská unie je také o sdílení společných těžkých momentů, čelení výzvám a dramatickým událostem.“  

Francouzský prezident Emmanuel Macron se ukázal jako jeden z největších zastánců sankčního řízení proti východní Evropě. Ještě v dubnu sliboval, že po francouzských volbách bude trvat na sankcích proti nezodpovědným státům. Německá kancléřka Angela Merkelová francouzského lídra podpořila.

Konečný termín, kdy Varšava, Budapešť a Praha musí začít přijímat uprchlí­ky, byl nastaven na červen. Po skončení této lhůty Evropská unie bude muset přijmout určitá opatření v souladu se Smlouvou o Evropské unii. Hlavní podmínkou Komise, kterou vlády států měly splnit, bylo přijetí určitého počtů migrantů ze zemí Blízkého východu. V případě České republiky se toto číslo pohybovalo kolem 2600 lidí. Reuters uvádí, že uvalení sankcí kvůli neplnění smluv a závazků by pro Polsko, Maďarsko a Českou republiku znamenalo omezené financování zemí z fondů Evropské unie.    

Na předchozí výstrahy ze strany Evropské unie vlády zmíněných států reagova­ly příkře. Maďarský ministr zahraničí Péter Szij­jártó upozorně­ní evropských institucí označil za vydírání. Ministr zahraničí Polska Witold Waszczy­kowski stejně jako Bohuslav Sobotka zkritizoval kvóty a také trval na tom, že většina uprchlí­ků nepotřebuje mezinárodní ochranu a musí se vrátit domů. Podle polské vlády kvóty ze strany EU naopak lákají do Evropy ještě více migrantů a ztěžují situaci.

Polský ministr vnitra Marius­z Blaszczak na­vrhl, aby muslimové, kteří se chystají do Evropy, konvertovali ke křesťanství pro jednodušší adaptaci a integraci. Taková tvrzení ze strany Polska se začala objevovat častěji od doby, kdy se populistická pravicová strana Právo a Spravedlnost ujala vlády. Nacionalistické vlády Polska a Maďarska přísně chrání suverenitu jejich států a kritizují Evrop­skou komisi za nadměrný tlak. Maďaři a Poláci proh­lásili, že takzvané výh­růžky Evropské unie nezmění jejich postoj.  

Řešení problémů zatím není jasné. Většina europoslanců klade důraz na společný dialog a je přesvědčena, že jenom kompromis napomůže vyřešení konfliktu. Eu­roposlankyně ze Strany zelených Ska Keller také podotkla, že přemístění ne­vyřeší  celou migrační krizi, nicméně bude důležitým krokem ke zvládnutí současných pro­blémů.