Jedním z nejaktuálnějších témat ve světě a zejména v Evropě již dlouhou dobu zůstává migrační krize. Zatímco do západní a jižní Evropy proudí stovky tisíc uprchlíků, státy východní Evropy se snaží přijetí migrantů vyhnout. Vzhledem k tomuto faktu se Komise Evropské unie rozhodla zahájit sankční řízení a uvalit sankce proti Polsku, Maďarsku a také České republice kvůli porušování smluv EU.
Plán o přesídlování migrantů z nejvíce zatížených států Evropy, jako je Řecko a Itálie, byl předložen ještě v roce 2015, kdy migrační krize dosáhla vrcholu. Plán navrhoval zavedení migračních kvót, podle kterých by kolem 160 000 uprchlíků mělo být přemístěno do zemí východní Evropy. Jako první tento plán odmítl přijmout maďarský premiér Viktor Orbán. Později se připojily vlády Polska a České republiky. Český premiér Bohuslav Sobotka podotkl, že se česká vláda velice aktivně zapojuje do řešení problémů migrační krize, nicméně kvóty podle jeho názoru nemají smysl.
Nakonec plán o relokaci ztroskotal a přemístěno bylo zatím jen 20 000 lidí. Podle Euobserver od začátku krize Polsko a Maďarsko nepřijaly žádného uprchlíka. Česká republika přijala dvanáct utečenců, nicméně od roku 2016 také odmítla přijímat další. Celá řada evropských politiků a europoslanců vyslovila své rozhořčení nad přístupem těchto východoevropských zemí. Evropský komisař Dimitris Avramopoulos zkritizoval trojici a upozornil, že „evropské státy žádají o zajištění bezpečnosti a využívají evropské fondy, ale Evropská unie není jenom o tom. Evropská unie je také o sdílení společných těžkých momentů, čelení výzvám a dramatickým událostem.“
Francouzský prezident Emmanuel Macron se ukázal jako jeden z největších zastánců sankčního řízení proti východní Evropě. Ještě v dubnu sliboval, že po francouzských volbách bude trvat na sankcích proti nezodpovědným státům. Německá kancléřka Angela Merkelová francouzského lídra podpořila.
Konečný termín, kdy Varšava, Budapešť a Praha musí začít přijímat uprchlíky, byl nastaven na červen. Po skončení této lhůty Evropská unie bude muset přijmout určitá opatření v souladu se Smlouvou o Evropské unii. Hlavní podmínkou Komise, kterou vlády států měly splnit, bylo přijetí určitého počtů migrantů ze zemí Blízkého východu. V případě České republiky se toto číslo pohybovalo kolem 2600 lidí. Reuters uvádí, že uvalení sankcí kvůli neplnění smluv a závazků by pro Polsko, Maďarsko a Českou republiku znamenalo omezené financování zemí z fondů Evropské unie.
Na předchozí výstrahy ze strany Evropské unie vlády zmíněných států reagovaly příkře. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó upozornění evropských institucí označil za vydírání. Ministr zahraničí Polska Witold Waszczykowski stejně jako Bohuslav Sobotka zkritizoval kvóty a také trval na tom, že většina uprchlíků nepotřebuje mezinárodní ochranu a musí se vrátit domů. Podle polské vlády kvóty ze strany EU naopak lákají do Evropy ještě více migrantů a ztěžují situaci.
Polský ministr vnitra Mariusz Blaszczak navrhl, aby muslimové, kteří se chystají do Evropy, konvertovali ke křesťanství pro jednodušší adaptaci a integraci. Taková tvrzení ze strany Polska se začala objevovat častěji od doby, kdy se populistická pravicová strana Právo a Spravedlnost ujala vlády. Nacionalistické vlády Polska a Maďarska přísně chrání suverenitu jejich států a kritizují Evropskou komisi za nadměrný tlak. Maďaři a Poláci prohlásili, že takzvané výhrůžky Evropské unie nezmění jejich postoj.
Řešení problémů zatím není jasné. Většina europoslanců klade důraz na společný dialog a je přesvědčena, že jenom kompromis napomůže vyřešení konfliktu. Europoslankyně ze Strany zelených Ska Keller také podotkla, že přemístění nevyřeší celou migrační krizi, nicméně bude důležitým krokem ke zvládnutí současných problémů.