Časopis pro politiku a mezinárodní vztahy

Global Politics

Časopis pro politiku a mezinárodní vztahy

GP Briefing: Brexit aneb dojde opravdu k prvnímu vystoupení z EU?

Vláda britských konzervativců v čele s premiérem Davidem Cameronem se v současné době potýká s otázkou odchodu Velké Británie z EU takzvaným brexitem. Přestože v roce 2009 Lisabonská smlouva definovala proceduru vystoupení, z historického hlediska by se jednalo o vůbec první vystoupení členského státu z EU, což by pro obě strany mělo stěžejní dopad.

Otázka vystoupení Spojeného království rozdělila Brity na dva tábory. Ani napříč vládnoucí stranou Velké Británie nepanuje konsenzus ohledně podpory vystoupení. Podstatná část vládnoucí strany se snaží přiblížit Spojené království k referendu o vystoupení z EU, které by se mělo konat v roce 2017. Naopak druhá část podporuje reformu EU a v současné době se snaží nalézt spojence k tomuto kroku. Lídr opozičních Labouristů Jeremy Corbyn se hlásí k setrvání Spojeného království v EU. Z aktuálních volebních průzkumů vyplývá, že názory Britů na setrvání v EU jsou vyrovnané, mezi Skoty převažuje podpora setrvání v Unii.

Referendum o vystoupení z EU bude mít vliv mimo jiné i na další setrvání Skotska v rámci Velké Británie. Tony Blair, straník Labouristů a bývalý premiér, si uvědomuje, že pokud země vystoupí z EU, bude její budoucnost vést k druhému referendu o skotské nezávislosti. Pokud by Skotové volili pro setrvání a zbytek Velké Británie pro vystoupení z EU, s největší pravděpodobností by došlo k vystoupení Velké Británie z EU, zatímco Skotsko jako nový nezávislý stát by se stalo novým členem EU.

Premiér současné britské vlády se před rozhodnutím o vyhlášení referenda chystá projednat s EU reformy, které by upravily podmínky členství Velké Británie v EU. Své požadavky na reformy zaslal již v listopadu loňského roku Donaldu Tuskovi. Cameron navrhuje reformy ve čtyřech oblastech, a to v oblasti hospodářství a měnové unie, jednotného trhu, suverenity a volného pohybu osob. Co se týče volného pohybu osob, reaguje jak na uprchlickou krizi, tak na dlouhodobé spory v oblasti volného pohybu občanů EU za prací na ostrovy. Dle předloženého návrhu by např. mohl imigrant začít pobírat sociální podporu až po čtyřech letech nebo v případě, že by do 6 měsíců od příchodu do země nenašel práci, mohl by být vyhoštěn ze země. Na tento bod reformy okamžitě reagovaly negativně členské státy především ze střední a východní Evropy. Nepodpoří návrh, který je do jisté míry postavený proti jejich občanům. Proti tomuto bodu se negativně vyjádřil i Bohuslav Sobotka při nedávné návštěvě Camerona v Praze.

Vystoupení by ve Velké Británii ovlivnilo především ekonomickou stránku věci – Velká Británie by svým odchodem opustila společný jednotný trh. Pokud Británie vystoupí, zkomplikuje se zahraniční obchodování se všemi zeměmi EU. Vyvážení britského zboží by po vystoupení bylo pro společnosti mnohem dražší. Na druhou stranu dle některých odborníků by naopak Británie mohla ušetřit několik miliard liber z členských příspěvků posílané Unii. Velká Británie by po vystoupení mohla fungovat na podobném modelu jako Norové, kteří mají s Unií mnoho bilaterálních smluv. Svým vystoupením by ale přišla o výhody plynoucí ze společné evropské bezpečnosti. Euroskeptici však věří v silnou britskou orientaci na NATO a USA.

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker uvedl, že je otevřen férovému vyjednávání s Cameronem. Jeho mluvčí upozornil, že vyjednávání budou náročná, protože jednotlivé podmínky by silně zasáhly do jednotlivých politik a primárního práva EU. Téma vystoupení Velké Británie se projednávalo i v Evropském parlamentu, kde Juncker ve své řeči vyzval k udržení Británie v EU. Předseda největší politické frakce EPP Weber oznámil, že jejich frakce je otevřená k vyjednáváním, ale že si nepřejí Britskou Evropskou Unii, ale Unii pro všechny členské státy. Předseda frakce evropských liberálů (ALDE) Guy Verhofstandt podotkl, že neúčast Spojeného království v Unii může v budoucnu negativně ovlivnit geopolitické i ekonomické postavení Velké Británie v Evropě. Upozornil, že brexit a následné rozdělení Evropy by posílily vliv Ruska.

Co se týče dalších postojů lídrů členských států k britským reformám, francouzský prezident Francois Hollande dal stopku rovnému postavení libry a eura. Nepřeje si totiž zpomalení vývoje eurozóny či změny jejího fungování. Německá vláda, která se snaží za každou cenu udržet Velkou Británii v Unii, je reformám v některých bodech otevřená. Ale zároveň vysocí němečtí představitelé upozorňují, že v některých bodech – např. v bodě o sociálních přídavcích imigrantům, je nutno požadavky reforem upravit. Političtí představitelé Beneluxu jako dlouhodobí podporovatelé nadnárodního charakteru společenství se staví k britskému návrhu reformy zdrženlivěji, ačkoliv jej úplně nezavrhují. Lucemburský premiér Xavier Bettel upozornil, že s otevřením vyjednávání o reformách základních smluv EU se obává otevření „Pandořiny skříňky“, neboli otevření dalších smluvních problémů netýkajících se jen Cameronových reforem. Švédští politici jakožto reprezentanti země nepatřící do eurozóny podporují reformy v oblasti ochrany národní měny. Finští představitelé jsou taktéž otevřeni některým reformám EU. Negativně vnímají reformy Španělsko, Portugalsko a Itálie především v úpravách volného pohybu osob.

Zda se povede Davidu Cameronovi přesvědčit zbytek členských států k reformě EU, či zda země přistoupí k referendu o vystoupení, je prozatím otázkou. Jisté však je, že oba scénáře budou mít na budoucí podobu EU významný, až zlomový vliv.

blog comments powered by Disqus
Autor
Jitka Kuncová
Rubrika
GP Briefing, Zaměřeno na EU
Témata
, , , , ,
Publikováno
8. 2. 2016