Politics & International Affairs magazine

Global Politics

Politics & International Affairs magazine

GP Briefing: Dánské parlamentní volby

Dne 18. června se v Dánsku uskutečnily parlamentní volby. Předvolební průzkumy předpovídaly těsné výsledky vládní středolevé koalice vedené Helle Thorningovou-Schmidtovou (Sociálnědemo­kratická strana) a pravicové opozice. Ačkoliv Sociálnědemokra­tická strana dosavadní premiérky skončila na prvním místě se ziskem 26,3% hlasů, vítězem voleb se stal, a novou vládu tak sestaví, blok středopravých opozičních stran. Překvapením voleb je bezprecedentní nárůst hlasů populistické Dánské lidové strany.

Do dánského jednokomorového parlamentu – Folketingu se dostalo devět politických stran. Vítězem voleb je tzv. modrý blok čtyřech středopravých stran, jež získal dohromady 90 mandátů z celkových 179. Modrý blok tvoří liberální strana Venstre (zisk 34 křesel), Dánská liberální strana (37 křesel), Liberální aliance (13 křesel) a Konzervativní lidová strana (6 křesel). Dosavadní vládnoucí tzv. červená koalice si zajistila 85 mandátů, zbývající 4 křesla obsadí poslanci za Faerské ostrovy a Grónsko. Vládnoucí sociální demokracie sice získala nejvíce ze všech stran a to 47 mandátů, ovšem ostatní členové červené koalice utrpěli vysoké ztráty, což pro stranu znamená konec účasti na vládě. Thorningová-Schmidtová v reakci na výsledky voleb oznámila svoji rezignaci na post předsedkyně Sociálnědemokra­tické strany. Pomyslným vítězem voleb se stala populistická, euroskeptická a antiimigrační Dánská lidová strana, která se v porovnání s předešlými parlamentními volbami stala z okrajové strany partají druhou nejsilnější.

Výsledky voleb zřetelně ovlivnila témata, jež v současnosti nejvíce rezonují dánskou společností. Naneštěstí pro dnes již bývalou premiérku se ukázalo, že tématem číslo jedna není ekonomická situace, respektive vynoření země z recese, na kterou se pokusila zaměřit kampaň Sociálnědemokra­tické strany, nýbrž téma imigrace. Kombinace otřesu z lednového teroristického útoku v Kodani a imigrační krize přitvrdila protiimigrační nálady v dánské společnosti. Debaty se vedly také o počtech lidí přicházejících do Dánska za prací z Polska, Bulharska, či Rumunska a o problematice tzv. welfare tourism. Kampaně jednotlivých politických stran se soustředily na otázku migrace ve snaze přilákat více voličů. I sociální demokracie ohlásila přitvrzení postoje k imigraci a již před volbami vláda ohlásila zavedení opatření, které omezuje možnosti získání azylu. Dánská lidová strana je však v této otázce radikálnější a požaduje znovuzavedení kontrol na hranicích s cílem zabránit vstupu ilegálním migrantům. Chce rovněž zamezit migrantům v čerpání sociálních dávek a společně s Velkou Británií reformovat EU tak, aby vyhovovala dánským národním zájmům. Euroskeptismus je sdíleným znakem všech čtyř stran vítězného bloku, žádná z partají však nepožaduje vystoupení Dánska z EU.

Jak se předpokládalo, sestavení nové vlády není jednoduché. Nejlepšího výsledku z modrého bloku sice dosáhla Dánská lidová strana, pro její nerozhodnost co se týče zapojení do koalice však vládu tvoří Lars Løkke Rasmussen, předseda liberální strany Venstre, která se ve volbách umístila až na třetím místě. Samotné zapojení Dánské lidové strany do vlády je otazníkem. Její předseda Kristian Thulesen Dahl se nechal slyšet, že jeho cílem je maximalizace vlivu strany a podle tohoto klíče bude také posuzovat případné zapojení do koaliční vlády. Spolupráce Venstre a Dánské lidové strany by mohla být problematická z několika důvodů, jedním z nich jsou rozdílné pohledy na veřejné výdaje, kdy Venstre vedená Rasmussenem požaduje jejich zmrazení a Dahl je naopak pro jejich zvýšení.

Lars Løkke Rasmussen se po počátečních kolech koaličních rozhovorů nechal slyšet, že vytvoření většinové vlády není možné. V současnosti Rasmussen usiluje o vytvoření menšinové vlády, přičemž existuje několik možností. Liberální strana může vytvořit vládu sama nebo se dvěma dalšími menšími pravicovými stranami bloku, bez účasti Dánské lidové strany. Na stole však ještě zůstává koaliční spolupráce Venstre s Dánskou lidovou stranou. Jako další možnost se jeví i spolupráce Venstre se Sociálními demokraty.

Ačkoliv v této chvíli ještě není jasné složení budoucí vlády, z výsledků voleb již lze vyvodit určité závěry o dalším směřování země. Před samotnými volbami blok tehdy opozičních stran formálně vyjádřil podporu britské snaze o reformování EU, pokud tedy z voleb vyjde vítězně. Svou pozici tak pod vlivem Dánské lidové strany revidovala tradičně proevropská liberální strana. Zpravodajský server Politico o britském premiérovi hovoří jako o největším vítězi voleb vně Dánsko, neboť jeho šance na vyjednání vztahu země s EU nepochybně vzrostly. Je nutné však mít na paměti, že společný nátlak Velké Británie a Dánska sám o sobě nebude znamenat úspěšnost jednání. Nově se rýsující spojenectví mezi Spojeným královstvím a Dánskem, i vzhledem k velikosti Dánska, spíše pouze přispěje k prolomení izolace Davida Camerona v otázce vyjednání vztahu jeho země k Evropské unii.

V poslední řadě výsledky dánských parlamentních voleb ukazují na pokračování trendu, jehož jsme byli svědkem i v dalších evropských zemích a tím je pokles popularity liberálních stran a naopak nárůst preferencí stran profilujících se jako antiimigrační.

blog comments powered by Disqus
Author
Kateřina Valíčková
Section
Focus on the EU, GP Briefing (EN)
Topics
, ,
Published
29th June 2015