Časopis pro politiku a mezinárodní vztahy

Global Politics

Časopis pro politiku a mezinárodní vztahy

GP Briefing: Dokáže evropská migrační politika čelit současným výzvám?

Současná evropská migrační a azylová politika prochází kritickým obdobím. V nynější situaci jsou tedy na tuto politiku kladeny větší nároky než v minulosti. Prakticky pro všechny členské státy se stává toto téma jednou z priorit. Tato politika je tak vystavována vysokému tlaku a klíčovým tématem bude, jak vyřešit současnou vnitřní situaci v Evropské unii, ale také situaci s třetími zeměmi.

Evropská migrační a azylová politika čelí opakovaně od začátku letošního roku výzvě v podobě otázky bezpečnosti. Problematiku vnitřní bezpečnosti totiž po čase znovu otevřely lednové útoky teroristů Islámského státu v Paříži a o měsíc později v Kodani. Tyto události, které poukázaly na slabou stránku evropské migrační a azylové politiky, vzbudily vlnu protestů, jednání a plánů nových opatření na posílení evropské vnitřní bezpečnosti. Dánská premiérka Helle Thorning-Schimdtová připustila, že by se Dánsko mohlo zbavit své výjimky z evropské policejní spolupráce, která by mohla vést k posílení dánské a celkově evropské bezpečnosti v této oblasti. Zda k tomuto kroku však Dánsko skutečně přistoupí, rozhodnou jeho občané v referendu, které je prozatím plánováno na jaro roku 2016. Této problematice však věnují značnou pozornost i další země. Například také Lotyšsko, které je právě v pozici předsedající země v Evropské unii, své aktivity směřuje k posílení bezpečnosti pomocí podpory přísnějšího sdílení údajů o cestujících v rámci Evropy. Další státy, jako například Itálie či Velká Británie v reakci na útoky začaly projednávat úpravu zákonů, které by umožňovaly extremisty sledovat na internetu a rozšířit pravomoci bezpečnostních složek v této oblasti. Konkrétně Německo pak zase zvažuje zabavení občanských průkazů podezřelým extremistům, což by jim zabránilo vycestovat do islámských zemí za teroristickým výcvikem či jinými bezpečnost ohrožujícím aktivitami.

V polovině února pak evropští představitelé diskutovali toto téma na summitu o terorismu, který proběhl v Kodani. Vzhledem k situaci na Ukrajině a řecké krizi se však bezpečnostní problematice nevěnovala původně plánovaná pozornost. Podle stálého představitele ČR při EU, Martina Povejšila, navíc Evropská unie už všechny mechanismy a instituce pro boj s terorismem má, jen je potřeba lépe využívat. Jako cestu z této situace pak navrhuje posílení kontrol vnějších hranic schengenského prostoru, které před zahraničními bojovníky nejsou dostatečně chráněny. V souvislosti se zajištěním bezpečnosti vnějších hranic zároveň Vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Federica Mogheriniová, na summitu zdůraznila důležitost spolupráce v této oblasti s islámskými státy. Z nich se již Egypt, Jemen, Turecko či Alžírsko vyjádřilo ke spolupráci v této oblasti pozitivně. Dále však také poznamenala, že by v rámci řešení této kritické bezpečnostní a přistěhovalecké situace mohlo dojít ke znovuotevření vztahů k Ruskem, které by se tak mohlo stát strategickým evropským partnerem. Tento výrok však vyvolal rozporuplné reakce.

Dalším z aktuálních problémů se kterým se evropská migrační politika potýká je azylová politika. Středozemní moře bylo opakovaně přirovnáváno k pohřebišti přistěhovalců. Před tímto fenoménem varoval papež František, který apeloval na jednotný přístup k této problematice, aby se zabránilo opakování událostí minulého roku. Dle zprávy z Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) se totiž v roce 2014 pokoušelo přeplavit Středozemní moře 207 tisíc uprchlíků (oproti roku 2011 je to trojnásobné zvýšení), z toho 3 419 bylo nalezeno utonutých. Že množství uprchlíků toužících po lepším životě v Evropě neklesá, ale naopak roste, dokazuje například fakt, že během minulého týdne Itálie zachránila přes dva tisíce uprchlíků z Afriky. Na základě letošních statistik se tak Mezinárodní organizace pro migraci vzhledem ke vzrůstajícímu počtu úmrtí ve Středozemní oblasti obává dokonce zhoršení celé situace. Že je situace alarmující a stále eskaluje, pak dokazuje i fakt, že Itálie ze svého státního rozpočtu například vytvořila v roce 2013 projekt Mare Nostrum, který s italskými loděmi hledal uprchlíky na moři, aby nedocházelo k dalším tragédiím. Itálie však i nadále požadovala po EU intenzivní pomoc. Nakonec EU převzalo na popud italského premiéra Mathea Renziho tento projekt a vznikla ke konci roku 2014 operace Triton Plus pod záštitou Frontex. UNHCR dále apeluje na EU, aby zvýšila kapacity na hledání imigrantů v moři.

S hlídáním oblasti Středozemního moře souvisí však také již výše zmíněná bezpečnost EU, která je silně ohrožena. Alessandro de Pedys, italský velvyslanec v Polsku zmínil, že vysoký tlak imigrantů na italské hranice může v sobě skrývat hrozby, mezi které mohou patřit příchod potencionálních teroristů a kriminálníků. Je to způsobeno tím, že tlak imigrantů na vstup do EU značně znemožňuje důslednou filtraci uprchlíků.

blog comments powered by Disqus
Autor
Jitka Kuncová
Rubrika
GP Briefing, Zaměřeno na EU
Témata
, , ,
Publikováno
2. 3. 2015