Politics & International Affairs magazine

Global Politics

Politics & International Affairs magazine

GP Briefing: Dokáže evropská migrační politika čelit současným výzvám?

Současná evropská migrační a azylová politika prochází kritickým obdobím. V nynější situaci jsou tedy na tuto politiku kladeny větší nároky než v minulosti. Prakticky pro všechny členské státy se stává toto téma jednou z priorit. Tato politika je tak vystavována vysokému tlaku a klíčovým tématem bude, jak vyřešit současnou vnitřní situaci v Evropské unii, ale také situaci s třetími zeměmi.

Evropská migrační a azylová politika čelí opakovaně od začátku letošního roku výzvě v podobě otázky bezpečnosti. Problematiku vnitřní bezpečnosti totiž po čase znovu otevřely lednové útoky teroristů Islámského státu v Paříži a o měsíc později v Kodani. Tyto události, které poukázaly na slabou stránku evropské migrační a azylové politiky, vzbudily vlnu protestů, jednání a plánů nových opatření na posílení evropské vnitřní bezpečnosti. Dánská premiérka Helle Thorning-Schimdtová připustila, že by se Dánsko mohlo zbavit své výjimky z evropské policejní spolupráce, která by mohla vést k posílení dánské a celkově evropské bezpečnosti v této oblasti. Zda k tomuto kroku však Dánsko skutečně přistoupí, rozhodnou jeho občané v referendu, které je prozatím plánováno na jaro roku 2016. Této problematice však věnují značnou pozornost i další země. Například také Lotyšsko, které je právě v pozici předsedající země v Evropské unii, své aktivity směřuje k posílení bezpečnosti pomocí podpory přísnějšího sdílení údajů o cestujících v rámci Evropy. Další státy, jako například Itálie či Velká Británie v reakci na útoky začaly projednávat úpravu zákonů, které by umožňovaly extremisty sledovat na internetu a rozšířit pravomoci bezpečnostních složek v této oblasti. Konkrétně Německo pak zase zvažuje zabavení občanských průkazů podezřelým extremistům, což by jim zabránilo vycestovat do islámských zemí za teroristickým výcvikem či jinými bezpečnost ohrožujícím aktivitami.

V polovině února pak evropští představitelé diskutovali toto téma na summitu o terorismu, který proběhl v Kodani. Vzhledem k situaci na Ukrajině a řecké krizi se však bezpečnostní problematice nevěnovala původně plánovaná pozornost. Podle stálého představitele ČR při EU, Martina Povejšila, navíc Evropská unie už všechny mechanismy a instituce pro boj s terorismem má, jen je potřeba lépe využívat. Jako cestu z této situace pak navrhuje posílení kontrol vnějších hranic schengenského prostoru, které před zahraničními bojovníky nejsou dostatečně chráněny. V souvislosti se zajištěním bezpečnosti vnějších hranic zároveň Vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Federica Mogheriniová, na summitu zdůraznila důležitost spolupráce v této oblasti s islámskými státy. Z nich se již Egypt, Jemen, Turecko či Alžírsko vyjádřilo ke spolupráci v této oblasti pozitivně. Dále však také poznamenala, že by v rámci řešení této kritické bezpečnostní a přistěhovalecké situace mohlo dojít ke znovuotevření vztahů k Ruskem, které by se tak mohlo stát strategickým evropským partnerem. Tento výrok však vyvolal rozporuplné reakce.

Dalším z aktuálních problémů se kterým se evropská migrační politika potýká je azylová politika. Středozemní moře bylo opakovaně přirovnáváno k pohřebišti přistěhovalců. Před tímto fenoménem varoval papež František, který apeloval na jednotný přístup k této problematice, aby se zabránilo opakování událostí minulého roku. Dle zprávy z Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) se totiž v roce 2014 pokoušelo přeplavit Středozemní moře 207 tisíc uprchlíků (oproti roku 2011 je to trojnásobné zvýšení), z toho 3 419 bylo nalezeno utonutých. Že množství uprchlíků toužících po lepším životě v Evropě neklesá, ale naopak roste, dokazuje například fakt, že během minulého týdne Itálie zachránila přes dva tisíce uprchlíků z Afriky. Na základě letošních statistik se tak Mezinárodní organizace pro migraci vzhledem ke vzrůstajícímu počtu úmrtí ve Středozemní oblasti obává dokonce zhoršení celé situace. Že je situace alarmující a stále eskaluje, pak dokazuje i fakt, že Itálie ze svého státního rozpočtu například vytvořila v roce 2013 projekt Mare Nostrum, který s italskými loděmi hledal uprchlíky na moři, aby nedocházelo k dalším tragédiím. Itálie však i nadále požadovala po EU intenzivní pomoc. Nakonec EU převzalo na popud italského premiéra Mathea Renziho tento projekt a vznikla ke konci roku 2014 operace Triton Plus pod záštitou Frontex. UNHCR dále apeluje na EU, aby zvýšila kapacity na hledání imigrantů v moři.

S hlídáním oblasti Středozemního moře souvisí však také již výše zmíněná bezpečnost EU, která je silně ohrožena. Alessandro de Pedys, italský velvyslanec v Polsku zmínil, že vysoký tlak imigrantů na italské hranice může v sobě skrývat hrozby, mezi které mohou patřit příchod potencionálních teroristů a kriminálníků. Je to způsobeno tím, že tlak imigrantů na vstup do EU značně znemožňuje důslednou filtraci uprchlíků.

blog comments powered by Disqus
Author
Jitka Kuncová
Section
Focus on the EU, GP Briefing (EN)
Topics
, , ,
Published
2nd March 2015