Časopis pro politiku a mezinárodní vztahy

Global Politics

Časopis pro politiku a mezinárodní vztahy

GP Briefing: E-stonsko žije volbami

V neděli 1. března Estonsko odstartovalo nový měsíc parlamentními volbami. Minulý týden se tak nesl ve znamení debat o složení vládní koalice, kterou se vítězná Reformní strana snaží vytvořit. Přestože se Reformní strana stala vítězem letošních voleb, bude potřebovat alespoň další dva koaliční partnery na to, aby v Parlamentu získala nadpoloviční většinu a odolala tak tlaku v pořadí druhé Strany středu.

Ne náhodou se Estonsku přezdívá E-stonia. Estonsko je totiž zemí s velice progresivním přístupem k moderním informačním technologiím, ke kterým patří také elektronické volební hlasování. Estonsko tento prostředek hlasování používá již od roku 2005 a letos se tímto způsobem zapojilo do volebního hlasování rekordních 19, 6 % voličů.

Estonci si tak začátkem března zvolili celkem 101 poslanců, kteří budou reprezentovat jejich vůli po další 4 roky volebního období. Volební účast dosáhla 64,2 %. Výsledky voleb pak ukazují, že s 27, 7 % vyhrála volby středo-pravicová Reformní strana, která tak obhájila svoji pozici vládnoucí strany, kterou je už 8 let. Celkem se do Parlamentu dostalo šest stran. Druhé místo s 24, 8 % patří Straně středu, která se však kvůli svému pro-ruskému postoji pravděpodobně nedostane do vládní koalice a zůstane tak v opozici. Dále se do Parlamentu dostala s 15, 2 % Sociálně demokratická strana a se 13, 7 % také konzervativní strana Res Publica a Vlast (IRL). Několik křesel získaly i dvě nové strany, a to Svobodná strana s 8, 7 % spolu s Konzervativní lidovou stranou (EKRE), která získala 8, 1 % hlasů.

Do výsledků voleb se však výrazně nepromítla jen vnitropolitická situace, ale také mezinárodní dění. I díky tomu zřejmě zvítězila Reformní strana nad Stranou centristů, kteří bývají spojováni s pro-ruským postojem. Přesto se však tato strana umístila na druhém místě, a to zejména k poměrně velkému procentu Rusů žijících v Estonsku. Z celkového počtu voličů Strany středu totiž 70 % tvořily hlasy rusky mluvících voličů. Nicméně byl to pravděpodobně strach Estonců ze svého velkého souseda, který dělil Stranu středu, v čele s předsedou a zároveň starostou hlavního města Tallinnu Edgarem Savisaarem, od vítězství. Estonsko se obává opakování scénáře Ukrajiny, ne však zcela nepochopitelně. Už několikrát vyšlo z úst Putinova poradce Sergeje Markova varování, že by se Estonsko, Lotyšsko a Litva měly začít Ruska obávat, a to zejména kvůli údajnému utlačování ruské menšiny. Bývalý důstojník zpravodajské služby Leoš Mauer také souhlasí, že tyto obavy nejsou u pobaltských zemí až tak od věci. Dodává, že by se zřejmě nejednalo o vojenský útok, ale spíše o vyvolání místních regionálních konfliktů kvůli utlačování ruské menšiny. Mimo tyto obavy má navíc Estonsko ve vztahu k Rusku další nevyřešený spor. Nedávno totiž uplynulo půl roku od zadržení agenta estonské tajné služby KaPo Estona Kohvera a Rusko jej i přes nátlak EU stále odmítá vydat. Kromě otázky Ruska se do výsledků voleb promítla i situace v Řecku, čímž lze vysvětlit nárůst hlasů pro konzervativní strany, které po celé Evropě zastávají tvrdší postoj k řešení řecké krize.

Následující týden po volbách se tak nesl v duchu diskuzí o tvorbě koalic. Protože Reformní strana spolu se svým tradičním partnerem, Sociálními demokraty, nemá v Parlamentu nadpoloviční většinu, bude muset získat minimálně ještě jednoho partnera pro vytvoření vládní koalice. Nicméně je už zřejmé, že zemi povede již druhé volební období předseda Reformní strany Taavi Rõivas. Ten je ve svých 35 letech zároveň nejmladším předsedou vlády v Evropě.

Přestože se strany prozatím nedohodly na konkrétním výsledku a složení koalice, je již zřejmé, které strany v ní nebudou. Předseda Reformní strany Taavi Rõivas totiž odmítl vytvořit koalici se Stranou středu a později také se stranou EKRE. Důvodem pro vyloučení z debat o vytvoření koalice bylo u Strany středu její pro-ruské nastavení a odlišné politické hodnoty. Naproti tomu konzervativní strana EKRE byla původně do diskuzí zahrnuta, ale následně vyloučena v důsledku skandálu. Nedávno totiž vyšlo najevo, že jeden ze zvolených poslanců za stranu EKRE Jaak Madison před pár lety na svém blogu podporoval ekonomický růst nacistického Německa, i přes jeho hrůzné důsledky.

Podle posledních zpráv je také zřejmé, že jistý vliv na diskuze o vytvoření vládní koalice má i sám estonský prezident Toomas Hendrik Ilves, který podporuje myšlenku čtyřkoalice, přesto že by pro získání většiny v Parlamentu reformní straně stačili partneři dva. Hned poté pak přizval předseda vítězné Reformní strany Taavi Rõivas Sociální demokraty, Svobodnou stranu a stranu IRL k diskuzi o vládní čtyřkoalici, která nemá v Estonsku obdoby. Zda se však tyto strany na čtyřkoalici v tomto složení skutečně shodnou, ukážou až následující týdny.

Estonsko není jedinou zemí v Baltském regionu, jejíž politika prochází turbulencemi způsobenými volbami. Za necelý měsíc čekají parlamentní volby také Finsko a posléze v září i Dánsko.

blog comments powered by Disqus
Autor
Jitka Kuncová
Rubrika
GP Briefing, Zaměřeno na EU
Témata
, ,
Publikováno
9. 3. 2015