Časopis pro politiku a mezinárodní vztahy

Global Politics

Časopis pro politiku a mezinárodní vztahy

GP Briefing: Evropa reaguje na novou vlnu teroristických útoků

Na přelomu března a dubna Evropa opět zažila zkoušku své odolnosti. Po útoku před Westminsterským palácem v Londýně 22. března následoval výbuch nálože v metru ruského Petrohradu 3. dubna, čtyři dny poté najel nákladní automobil do obchodního domu ve Stockholmu. Dohromady přišlo o život třiadvacet lidí, zraněných je více než stovka. Kvůli okolnostem těchto tragických událostí se pak na povrch opět dostala témata jako integrace imigrantů a efektivita bezpečnostních složek. Zatímco útok ve Stockholmu ukazuje spojitosti s radikální organizací Islámský stát, její zapojení do neštěstí v Londýně je i přes přihlášení se k útoku málo pravděpodobné­. Pozadí petrohradského výbuchu pak zatím není zcela jasné.

„Naše odhodlání nikdy nezaváhá tváří v tvář terorismu. Víme, že demokracie a hodnoty s ní spojené vždy převáží,“ citoval den po útoku v Londýně britskou premiérku Theresu May Bussiness Insider. Skutečnost, že se incident odehrál blízko budovy Parlamentu a došlo k vraždě policisty, znovu otevřela již delší dobu kontroverzní otázku ozbrojování britských strážníků. Část jednotek, které působí v okolí významných londýnských objektů a letišť, totiž vůbec nenosí střelné zbraně. Údajně je to z důvodu přátelštějšího vzezření v očích turistů, kteří se pak nemusí bát strážníky oslovit. V konfrontaci s tímto problémem Theresa May argumentovala, že bezpečnost kolem Parlamentu byla za posledních dvacet let výrazně posílena. „To, kteří policisté jsou při vykonávání běžných úkolů ozbrojeni a kteří ne, je otázka operativního charakteru pro samotnou policii,“ dodala premiérka podle Independent. Ochranná opatření kolem Westminsterského paláce však byla v reakci na útok posílena, a to například formou betonových zátarasů. Co se týká možných spolupachatelů zastřeleného útočníka Khalida Masooda, podle BBC byli už všichni podezřelí propuštěni. Potenciální hrozba terorismu je ve Spojeném království stále ohodnocena označením „severe“, což je druhý nejvyšší stupeň.

Na evropské straně Ruské federace ležící Petrohrad zažil explozi v metru, která dala zavzpomínat na obdobný výbuch v Moskvě před sedmi lety. Prezident Vladimir Putin, který v tu dobu ve svém rodném Petrohradě byl, reagoval slovy: „Donucovací orgány a zpravodajské služby pracují s plným nasazením na tom, aby zjistily příčinu a zprostředkovaly nám celý kontext toho, co se stalo.“ V souvislosti s útokem bylo následně zatčeno osm osob, které jsou údajně napojené na extremistické buňky. Ačkoliv se incident odehrál v atmosféře protikorupčních protestů a důvěra ve vládu je křehká, podle Euronews pravděpodobně nepoškodí Putinovu popularitu v očích Rusů. Jak píše CNN, objevují se také predikce, že útok povede ke zvýšeným bezpečnostním opatřením napříč Ruskem, což naopak posílí prezidentovu oblíbenost a šance pro nadcházející volby v roce 2018.

„Vláda implementovala celou řadu opatření na boj s terorismem a násilným extremismem. V blízké budoucnosti musíme tato opatření rozšířit, a to jak na národní úrovni, tak i v rámci Evropské unie,“ reagoval v prohlášení den po útoku ve Stockholmu švédský premiér Stefan Löfven. Útočníkem, který byl zadržen a podle portálu Politico se ke svým činům již přiznal, byl neúspěšný žadatel o azyl Rakhmat Akilov z Uzbekistánu. Toho se ale podle New York Times nepodařilo vyhostit, což dostalo do popředí otázku přehodnocení imigrační a azylové politiky Švédska. Jak píše Reuters, útok vystavuje tradičně liberální, tolerantní a otevřenou zemi zkoušce. Ta nyní zvažuje reformy například v otázkách deportací a zákazu členství v teroristických skupinách. Možné je i další posílení krajně pravicových extremistů a jejich „pomsta“ vůči muslimské části obyvatelstva.

Když ke zmíněným událostem připočteme neúspěšný pokus o detonaci bomby v Oslu, útok na autobus fotbalistů v Dortmundu a případně také exploze v egyptských kostelích, dá se hovořit o vlně teroru. Těch bylo v posledních letech hned několik. Evropa a její blízké okolí tedy opět zažívají komplikované časy a dá se pouze spekulovat o tom, jak moc velký vliv budou mít teroristické útoky na budoucí směřování politik jednotlivých zemí. Evropská unie podnikala v této problematice kroky už začátkem března, kdy Rada EU přijala nová opatření proti terorismu. Implementována ovšem zatím nejsou, členské státy mají na jejich zakotvení do interního práva osmnáct měsíců.

blog comments powered by Disqus
Autor
Ondřej Plevák
Rubrika
GP Briefing, Zaměřeno na EU
Témata
, , , , , , , ,
Publikováno
17. 4. 2017