Časopis pro politiku a mezinárodní vztahy

Global Politics

Časopis pro politiku a mezinárodní vztahy

GP Briefing: Formující se spolupráce Macron – Merkel a avizované kroky budoucího směřování EU

S vítězstvím centristy Emmanuela Macrona ve francouzských prezidentských volbách začátkem května si velká část Evropy „vydechla úlevou“, a to především ta podporující další integraci v rámci Evropské unie. Macronova soupeřka ve druhém kole, lídryně krajně pravicové Národní fronty Marine Le Pen, totiž často zmiňovala své přání zániku evropského projektu. Radost z výsledku neskrývala ani německá kancléřka Angela Merkel, která po zveřejnění finálového poměru hlasů reagovala skrze svého mluvčího slovy, že se jedná „o vítězství pro silnou, spojenou Evropu a pro francouzsko-německé přátelství.“ Podle současného vývoje se zdá, že mezi zeměmi vzniká podklad pro velice úzkou budoucí spolupráci na společných cílech, která by mohla dát zavzpomínat třeba na proslulé partnerství mezi Helmutem Kohlem a Francoisem Mitterrandem z osmdesátých a devadesátých let.

„Udělám všechno pro to, abyste už nikdy neměli důvod volit někoho s extrémními řešeními,“ oslovoval Emmanuel Macron francouzské občany den po svém vítězství. Pro dosažení tohoto cíle je však potřeba Francii značně reformovat. Co se týká ekonomické sféry, podle BBC se hodlá Macron v následujících letech soustředit na pomoc byznysu, snížení nezaměstnanosti, „zeštíhlení“ veřejného sektoru a snížení rozpočtového schodku. Kromě reforem na domácí scéně opakovaně zdůrazňuje nový prezident také nutnost proměny samotné Evropské unie. „Téměř polovina naší země je naštvaná na evropskou myšlenku. Proto musíme reformovat Evropu, potřebujeme novou Evropskou unii, abychom byli schopní ochránit naše občany a regulovat proces globalizace,“ řekl ještě před vítězstvím BBC. Ne všechny evropské země však sdílí stejný pohled na tyto snahy přebudovat Unii. Jak píše Reuters, řada polských a maďarských představitelů kritizuje Macronovu podporu směřování k tzv. vícerychlostní EU jako diskriminaci a odstřihnutí zemí bez eura od rozhodování. Právě Polsko a Maďarsko nový prezident často odsuzuje za porušování základních hodnot EU, podle Euronews by nebyl ani proti udělení sankcí.

Zdá se, že Macron našel silného partnera pro své plány s Evropskou unií v Německu, kam směřovala jeho první zahraniční cesta po převzetí úřadu. I když se severní soused Francie díval na jeho plánované reformní kroky nejprve s rezervou, podle Reuters se nový francouzský prezident dohodl s Angelou Merkelovou na vytvoření střednědobého plánu pro Evropskou unii se zaměřením především na prohloubení eurozóny. Společné cíle vidí oba lídři také například ve snižování byrokracie, zvyšování bezpečnosti a harmonizované azylové politice. Jak píše The Guardian jsou také připraveni podpořit vznik nových reformních smluv EU, pokud si to situace bude vyžadovat. Vzájemná podpora Francie a Německa sice není nic nového, efektivní postavení se výzvám v podobě brexitu, populistických tendencí, vln terorismu a podobně si však žádá dobré německo-francouzské vztahy víc než kdy jindy. Přece jen jde o dvě největší evropské ekonomiky a jejich vztah, který byl podle Reuters vzhledem k německé prosperitě a francouzské „stagnaci“ v posledních letech značně asymetrický, je rozhodující pro stav celé EU. „Evropě se bude dařit pouze se silnou Francií a já jsem odhodlána tomu pomoci“ podpořila klíčového partnera své země Angela Merkel. Výhodnost je ale vzájemná, podle The New York Times poskytuje zvolení Macrona celé sedmadvacítce, a především pak tedy Německu, šanci znovu „nakopnout“ Evropskou unii – desítky let starý ekonomický a politický projekt, kterému Evropa vděčí za uchování míru a prosperity.

Budoucnost zmiňovaného partnerství bude samozřejmě záležet na tom, jestli Angela Merkel zůstane v křesle kancléřky i po zářijových volbách do německého spolkového sněmu. Poslední predikce ukazují posílení její křesťansko-demokratické CDU a naopak propad sociálních demokratů z SPD, které vede její hlavní rival o post kancléře, bývalý předseda Evropského parlamentu Martin Schulz. Jak píše Deutsche Welle, volby v Severním Porýní-Vestfálsku, které CDU minulý týden vyhrála, bývají tradičně klíčové pro pochopení rozložení sil před „velkými“ volbami. Navrátit se k moci se CDU povedlo v roce 2017 také ve Šlesvicku-Holštýnsku a v Sársku. Do zářijových voleb se však může situace změnit, vždyť ještě v březnu byly rozdíly mezi nejsilnějšími stranami minimální.

blog comments powered by Disqus
Autor
Ondřej Plevák
Rubrika
GP Briefing, Zaměřeno na EU
Témata
, , , , , ,
Publikováno
24. 5. 2017