Časopis pro politiku a mezinárodní vztahy

Global Politics

Časopis pro politiku a mezinárodní vztahy

GP Briefing: Katalánsko na počátku budování mladého státu?

Dne 1. října proběhlo v Katalánsku referendum o nezávislost. Dle výsledků Španělskem neuznaných voleb vyhlásí katalánská vláda nezávislost v následujících týdnech, během kterých chce katalánský ministerský předseda Carles Puigdemont vést s madridskou vládou otevřený dialog. Spor mezi Barcelonou a Madridem se neobešel bez slovního střetu, ani fyzického násilí. Evropské a další světové národy začaly deklarovat postoj k nezávislosti, čímž se vymezil tábor odpůrců a podporovatelů nezávislosti Katalánska. Evropa je na pokraji dalšího devolučního procesu. Jaké bude mít tento spor následky?

V neděli 1. října se konalo referendum o nezávislost. Voleb se zúčastnilo okolo 2 286 000 voličů z přibližně 5 300 000 možných právoplatných voličů. Jedná se tak jen o 43% účast, přesto však výsledek voleb katalánská vláda považuje za platný a závazný. Pro souhlas k výstupu ze Španělského království hlasovalo 90 % voličů, 7,8 % volilo proti odchodu a 2 % voličů odevzdalo prázdný hlasovací lístek. Kromě taragonské a barcelonské provincie byl v ostatních provinciích sečten nadpoloviční počet hlasů pro nezávislost. Referendum bylo uskutečněno navzdory jejího zákazu španělskou vládou a následného policejního zásahu. Španělský ústavní soud totiž považuje referendum za protiústavní. Dle informačního serveru Independent bylo téměř 900 občanů zraněno španělskými policisty, kteří bránili katalánským voličům k přístupu k urnám. V druhém táboře bylo zraněno 33 policistů. Španělská vláda se následně omluvila za hrubé počínání policistů proti referendu. Evropské a světové státy včetně organizací tento policejní zásah ihned odsoudila.

Hned po výsledcích referenda měl v plánu katalánský premiér Puigdemont vyhlásit nezávislost v nejbližších dnech, ovšem během následujícího týdne po referendu si vyhlášení rozmyslel a chce s centrální vládou vyjednávat. Klíčovou roli ve změně názoru mohla hrát možnost okamžitého spuštění článku 155 španělské ústavy na popud španělského premiéra Mariana Rajoy, pokud Katalánsko nezávislost vyhlásí. Ne příliš jednoznačný článek totiž umožňuje španělské vládě použít „všechny možné prostředky“, aby zastavily separatismus. Může se například jednat o pozastavení veškeré katalánské autonomie, převzetí vlády nad územím a uvěznění separatistů. Za necelé dva týdny si ale katalánský premiér Puigdemont postěžoval, že španělská vláda ignoruje jeho výzvy na vyjednávání o nezávislosti. Ta poslala do Barcelony jasnou zprávu, ve které španělský premiér Rajoy dal katalánské vládě osmidenní lhůtu na deklarování nezávislosti, nebo ukončení separatistických tendencí. Rajoy se tak odmítá zúčastnit bilaterálního vyjednávání, dokud nezruší Puigdemont cestu k nezávislosti. Ten má tak před sebou dvě možnosti. Dle informačního portálu CNBC existuje třetí alternativní možnost, ačkoliv méně pravděpodobná, a to vypsání předčasných parlamentních voleb v Katalánsku, jelikož není zcela jasné, zda většina Katalánců nezávislost stále podporuje. Po referendu se totiž uskutečnily protesty Katalánců pro setrvání ve španělském království.

Postoj národů a velkých organizací je k referendu téměř jednotný. Americký prezident Donald Trump se již před referendem při návštěvě Rajoy v Bílém domě nechal slyšet, že podporuje jednotnost Španělska. Představitelé Evropské unie zastávají také společný názor pro jednotu království. Podle předsedy Evropské komise Jeana-Clauda Junckera se Unie nebude vměšovat do vnitřních záležitostí suverénního státu. Suverenitu Katalánska uzná jen v případě, pokud ji uzná centrální španělská vláda. Pro podporu jednotnosti Španělska se mimo jiné také postavil britský ministr zahraničí Boris Johnson, německá kancléřka Angela Merkelová, francouzský prezident Emmanuel Macron a další vysocí představitelé. Čeští politici také odsoudili násilný policejní zásah během konání referenda. Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek zdůraznil, že se problém Katalánska týká vnitřních záležitostí Španělska. Mezi další důvody, proč představitelé evropských států podporují jednotnost Španělska, jsou obavy s obnovením regionálního separatismu v dalších státech, informuje portál Reuters. Objevují se ale také protichůdné názory evropských politiků. Srbský prezident Aleksandar Vučic obvinil politické představitele členských států a Evropské unie z toho, že měří dvojím metrem, který uplatňují vůči Katalánsku a Kosovu. Ruští politici zase kritizují EU z dvojího metru vůči Krymu a proč Unie neudělí sankce Španělsku za policejní zásah. Skotská první ministryně Nicola Sturgeonová zdůraznila podporu demokracie a respektování výsledku katalánského referenda.

Pokud by k nezávislosti došlo, musela by katalánská vláda velmi rychle vytvořit daňové, bankovní, soudní a celní orgány, píše server The Guardian. Na to však ale není v současné době připravena. Nezávislost by také mohlo pro Katalánsko být velkou ekonomickou zátěží. Mnoho velkých firem, které sídlí v regionu, upozorňují na jejich odchod. Jedná se například o regionální ikonickou firmu Caixabank, informuje ekonomický portál Bloomberg. Zda Katalánsko opravdu dospěje k nezávislosti, záleží jen na její deklaraci katalánským premiérem Puigdemontem, který může zvrátit celý proces devoluce, nebo jej dovést do úplného konce.

blog comments powered by Disqus
Autor
Ondřej Lamcha
Rubrika
GP Briefing, Zaměřeno na EU
Témata
, , , , , , , ,
Publikováno
24. 10. 2017