Politics & International Affairs magazine

Global Politics

Politics & International Affairs magazine

GP Briefing: Katolické Irsko schválilo sňatky homosexuálů

Navzdory tomu, že ještě před dvaceti lety byly sňatky párů stejného pohlaví v Irsku nepředstavitelné, 22. 5. zde byla v referendu homosexuální manželství podpořena většinou hlasujících. Výsledek referenda tak potvrdil slábnoucí vliv církve v zemi a postupující proměnu irské společnosti.

Irsko se tímto stalo vůbec první zemí, která tuto otázku řešila pomocí všelidového hlasování – veškeré ústavní změny v zemi totiž musí být schváleny parlamentem a poté potvrzeny referendem.

„Pro“ se podle oficiálních výsledků vyslovilo 62% voličů. Přibližně 60% volební účast lze označit za nebývale vysokou. Jediným volebním obvodem, kde byl většinou hlasujících (51,4%) návrh odmítnut, byl Roscommon-South Leitrim ve střední části země, oproti tomu například v Dublinu vyjádřilo homosexuálním sňatkům podporu vice než 70% hlasujících.

Charakteristickým rysem tohoto referenda je skutečnost, že jej nelze označit za boj politický, jelikož kampaň za uzákonění manželství gayů a leseb podpořily všechny hlavní irské politické strany, řada institucí a také někteří duchovní. Kromě toho měl tento tábor podporu také občanských sdružení, nevládních lidskoprávních organizací nebo dětských charitativních spolků.

"Jsme první zemí na světě, která do ústavy vetkne rovnost sňatků a udělá to na základě lidového hlasování. Jsme pro zbytek světa majákem svobody a rovnosti. Můžeme na sebe být jako Irové velmi pyšní,“ vyjádřil svou hrdost Leo Varadkar – irský ministr zdravotnictví, který na začátku kampaně veřejně přiznal, že je gay.

Irský ministr pro podnikání Gerald Nash, jehož Labour Party za legalizaci sňatků lobbovala již od počátku, se nechal slyšet, že ačkoli je Irsko země katolická, stala se také otevřenou a tolerantní liberální demokracií. Výsledek referenda je jen důkazem toho, jak daleký kus cesty tato země od minulosti urazila.

Protistranou principiálně odmítající uzavírání sňatků mezi osobami stejného pohlaví zde byla katolická církev, která v historii národa sehrává podstatnou roli. V průběhu prvních šedesáti let Irské republiky byla dokonce nejdůležitějším aktérem formujícím irskou vládní politiku a díky svému vlivu na veřejnost také dlouhá desetiletí určovala politické, společenské i kulturní normy společnosti.

Hlavní argument „proti“ byl ze strany církve zejména fakt, že primární účel manželství, jakožto svazku uzavřeného kvůli plození dětí a zakládání rodiny, by byl narušen. Vlivný irský arcibiskup Michael Neary z arcidiecéze Tuam označil schválení sňatků za počin generace, která znevažuje roli matky a otce při výchově dětí. Kardinál Pietro Parolin, druhý nejvýznamnější představitel katolické církve, rovněž vyjádřil své zarmoucení nad výsledkem, který označil dokonce za prohru nejen pro křesťanské principy, ale také pro lidstvo samo.

Nutno nicméně podotknout, že ne všichni církevní představitelé se stavěli takto radikálně na stranu odpůrců, např. německý bývalý kuriální kardinál Walter Kasper vyjádřil domněnku, že je-li svazek mezi osobami téhož pohlaví stabilní, má v sobě samozřejmě dobré prvky a je třeba jej uznat, třebaže nemůže být stavěn na roveň.

Výsledek referenda lze skutečně vnímat jako posun v irské společnosti, zejména vezmeme-li v úvahu, že k podobným otázkám prozatím tento stát přistupoval poněkud zdrženlivě. Např. homosexuální styk zde byl až do roku 1993 kriminali­zován, teprve v roce 1995 byly povoleny rozvody a od roku 2011 byla uzákoněna registrovaná partnerství. Aféry ohledně sexuálního zneužívání dětí ze strany církve v posledním desetiletí silně otřásly morální autoritou církevních hodnostářů, a ačkoli se zde v současné době ke katolickému vyznání stále hlásí přibližně 85% obyvatel, výsledek referenda se stal dokladem slábnutí vlivu církve. V konečné rovině tak lze v nastalé situaci spatřovat důkaz svědčící o tom, že se irská společnost skutečně stává stále tolerantnější a otevřenější. Skupina ostatních států, které svatby osob stejného pohlaví povolují, ostatně není nijak velká – v Evropě jsou jimi především státy západní a severní Evropy. Výsledek hlasování nicméně může mít dopad na celý starý kontinent a je možné jej označit za poselství konzervativním partajím ve zbytku Evropy – zejména z toho důvodu, že společnost je dost možná dál, než si jsou konzervativci schopni připustit. Referendum vzbudilo nebývalý zájem například v Německu, kde je od roku 2001 možné uzavřít pouze registrované partnerství – Angela Merkelová je tak opozičními stranami vyzývána k následování Irska a nepřehlížení liberálních hlasů volajících po uzákonění stejnopohlavního manželství.

Ozývají se však také hlasy vyzývající k opatrnosti – například rakouský deník Die Presse upozorňuje na skutečnost, že toto referendum může být vnímáno jako příležitost pro příznivce všelidového hlasování v ostatních zemích, ačkoli se jedná o případ, kdy většina rozhoduje o menšině, a ne vždy tak musí plebiscit odpovídat demokratickým standardům.

blog comments powered by Disqus
Author
Petra Zbránková
Section
Focus on the EU, GP Briefing (EN)
Topics
, ,
Published
2nd June 2015