Politics & International Affairs magazine

Global Politics

Politics & International Affairs magazine

GP Briefing: Neočekávané Cameronovo vítězství

Dne 7. května 2015 rozhodovali Britové o dalším směřování Velké Británie ve volbách do dolní komory parlamentu. Předvolební průzkumy předpokládaly nejtěsnější výsledky za posledních deset let. Avšak výsledek všechny překvapil. David Cameron dovedl britskou Konzervativní stranu k jednobarevné vládě. Výsledky voleb ukázaly současné směřování Spojeného království jak na vnitropolitické scéně, tak na úrovni Evropské unie.

Předvolební průzkumy hovořily o nejtěsnějším výsledku za posledních deset let. O první místo měli mezi sebou opět bojovat konzervativci a labouristé, mezi pivotální strany měli patřit liberální demokraté a skotská SNP. Očekávalo se, že každá vítězná strana bude potřebovat k sestavení vlády další stranu. Koaliční možnosti byly různé, ovšem žádná z velkých agentur nepředpovídala drtivé vítězství Konzervativní strany. Skotská národní strana v celonárodním parlamentu posílila, naopak velký propad lze zaznamenat u Labouristické strany a Liberálně demokratické strany. Britskou politiku již několik let ovlivňují klíčová témata a postoj politických stran vůči nim. Konzervativci vstupovali do kampaně ve výhodě. V minulém volebním období se jim podařilo v koalici s liberálními demokraty zažehnat hospodářskou krizi, snížili nezaměstnanost i schodek v rozpočtu a dosáhli ekonomického růstu. Podařilo se jim zmírnit tlak v problematice nezávislosti britských regionů díky vyhlášení referenda o osamostatnění Skotska a Falklandských ostrovů. Jelikož se Cameronovi podařilo udržet voliče na své straně, lze považovat jeho minulé volební období za úspěšné Krom SNP, která se stala třetí nejsilnější stranou ve Westminsterském paláci, jsou výsledky voleb pro ostatní politické strany zklamáním. Dle očekávání tak začaly padat hlavy, po volbách odstoupili předseda Labouristické strany Ed Miliband, předseda UKIP Nigel Farage a předseda Liberálně demokratické strany Nick Clegg. Labouristé apelovali na zlepšení sociální politiky, která se dle jejich mínění za minulé vlády zhoršila důsledkem násilných ekonomických reforem. Klíčovými voliči labouristické strany byli převážně občané z chudší společenské vrstvy. Levicově zaměřená SNP, která je nejsilnější skotskou stranou, se mimo problematiku skotské nezávislosti zaměřovala rovněž na témata sociální politiky. Právě SNP a labouristé měli dle předvolebních průzkumů utvořit potencionální koalici. Průzkumy dále předpokládaly, že několik křesel získá Farageova Strana za nezávislost, která vyhrála volby do Evropského parlamentu v roce 2014. Dle analytika Jana Jůna labouristům uškodil jejich nerozhodný postoj ohledně toho, zda jsou středovou, pravicovou či levicovou stranou. Voliči tak nedokázali předvídat, jak se bude strana dále orientovat. Podobně ztratili hlasy Liberální demokraté, neboť strana není pevně ukotvená na politickém spektru. Za vlády labouristů před pěti lety byli více doleva než labouristé, naopak v koalici s konzervativci se přiklonili mírně napravo od středu. Situace u strany UKIP pak ukázala, že snaha Britů o odtrhnutí od EU není tak silná, jak se očekávalo. Spojené království tak zalily barvy jedné strany. Vývoj britské politiky se nadále bude podřizovat Cameronovu kabinetu. Ten již voličům slíbil do dvou let rozhodnout o setrvání v Evropské unii v referendu, čímž získal velkou část voličů UKIP. Strana dále bude prosazovat další hospodářské reformy, tedy podporu růstu ekonomiky a zaměstnanosti. Co se týče skotské snahy o osamostatnění, SNP se dostalo do opozice, kde bude nadále, ovšem ve větším počtu, bojovat o další pravomoci na úkor centrální vlády. Z šesti křesel v předešlém volebním období si strana polepšila o dalších 50 křesel. Sama předsedkyně Nicola Sturgeonová očekává, že do dvou let SNP spustí „druhé kolo“ referenda o nezávislosti Skotska v reakci na plánované referendum o setrvání Spojeného království v EU. Pokud budou chtít Britové odstoupit, samotné Skotsko bude bojovat o setrvání v unii. Předsedkyně SNP dále očekává, že její strana bude nejsilnější opoziční stranou, jelikož labouristé musí nejprve vyřešit spory uvnitř strany. Pokud se Britové rozhodnou odejít v roce 2017 z EU, bude to pro celoevropskou integraci velká rána. Některé zdroje hovoří o Cameronově dobře načasovaném manévru, neboť on sám vystoupení z EU nepodporuje. Předpokládá, že většina Britů se rozhodne pro setrvání v EU z důvodů prosperity britské ekonomiky, značného vlivu investorů a možné ztráty evropského trhu. S podobným předpokladem uspořádal Cameron dvě předešlá referenda o setrvání Skotska a Falkland ve Spojeném království Velké Británie.

blog comments powered by Disqus
Author
Ondřej Lamcha
Section
Focus on the EU, GP Briefing (EN)
Topics
, , ,
Published
15th May 2015