Časopis pro politiku a mezinárodní vztahy

Global Politics

Časopis pro politiku a mezinárodní vztahy

GP Briefing: Vítězství SYRIZY jako hrozba pro eurozónu?

V pondělí 26. 1. 2015 jmenoval řecký prezident Karolos Papulias šéfa strany SYRIZA Alexise Tsiprase novým řeckým premiérem. Jeho strana vyhrála víkendové volby a následně se domluvila na vzniku koalice s pravicovou stranou Nezávislí Řekové. Obě strany bojují proti úsporám a dalším opatřením, které po Řecku požadují věřitelé výměnou za rozsáhlé půjčky. Výhra radikální levicové strany SYRIZA vyvolala v Evropě rozporuplné reakce. Strana je vnímána mnoha Řeky, stejně tak jako Evropským společenstvím jako potenciálně nebezpečná.

Řecko se v roce 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a od té doby zemi drží nad vodou zahraniční věřitelé tzv. trojky, tedy Evropská centrální banka, Evropská komise a Mezinárodní měnový fond. Řecko od věřitelů dostalo ve dvou kolech 240 miliard eur. Úsporná opatření vyžadovaná Trojkou vedla ke ztrátě popularity řecké vládní strany PASOK, jejíž podpora klesla ze 40 % na 4 %. Právě úsporná opatření naopak otevřela cestu k vítězství strany SYRIZA, která po sečtení všech hlasovacích lístků v parlamentních volbách získala 36,3 % hlasů. I přes bonus 50 křesel pro vítěze se jí nepodařilo získat parlamentní většinu. Koaličním partnerem SYRIZY se stala menší nacionalistická strana Nezávislí Řekové. Obě strany jsou programově velmi odlišné, avšak spojuje je jedno z nejdůležitějších témat, a to odpor vůči přísným úsporným opatřením, které Aténám nařídili mezinárodní věřitelé Trojky výměnou za finanční pomoc. Radikální levice SYRIZA vznikla jako samostatná strana v červenci 2013. Na svých oficiálních webových stránkách se prezentuje jako strana demokratické radikální levice, která má své kořeny v boji Řeků za nezávislost, demokracii, zaměstnanost a protifašistické hnutí. SYRIZA bojuje v rámci Levice za přehodnocení umělého rozdělení Evropy a studenoválečných aliancí jako NATO. Vystupuje proti dominanci extrémního neoliberalismu a euroatlantické politiky. SYRIZA slíbila podpoření růstu veřejných výdajů, odvrácení privatizace, růst platů a penzí a zrušení zákonů na pomoc v nouzi, které liberalizovaly trh. Ve své vítězné řeči Tsipras prohlásil, že vítězstvím jeho strany Řecko opouští politiku úsporných opatření a vymaňuje se z dosavadního ponížení. Následovat prý bude radikální změna, která zemi vyvede ze začarovaného kruhu šetření. Tsipras deklaroval, že je ochotný vyjednávat s evropskými partnery, ale otázkou je, do jaké míry jsou Evropané ochotni přistoupit na kompromis. Tsakalotos upozornil, že lídři EU by měli projevit ochotu vyjednávat s demokraticky zvolenou vládou Řecka. Pokud by s ní nevyjednávali, signalizovali by tím, že Evropa je neschopná se přizpůsobit demokratickým změnám. Tsipras už dříve naznačil, že se bude snažit s věřiteli dohodnout odpis většiny dluhu. Správce financí SYRIZY Stathakis v pondělí prohlásil, že nová vláda neplánuje setkání s Trojkou, ale má zájem vyjednávat přímo s vládami zemí. Rovněž uvedl, že není realistické očekávat, že by Řecko bylo schopné splatit svůj dluh v plné výši. Většina evropských státníků stojí proti odpisu řeckého dluhu. Odpuštění dluhů by dle německého ekonoma Weidmanna znamenalo jen dočasnou úlevu na rozdíl od současných strukturálních reforem. Předseda skupiny německých Křesťanských demokratů (CDU/CSU) v Evropském parlamentu Reul varoval, že pokud Řecko nechce riskovat odchod z eurozóny, musí pokračovat v provádění reforem. Naopak lídr německé euroskeptické strany Lucke vidí vystoupení Řecka z eurozóny jako jedinou možnost, jak může země ukončit ekonomickou mizérii a masovou nezaměstnanost. Předseda lidovecké frakce Weber rovněž varoval, že evropští daňoví poplatníci nejsou připraveni platit za Tsiprasovy „prázdné předvolební sliby“. Německá kancléřka Merkelová ústy svého mluvčího Seiberta sdělila, že Řecko musí pokračovat v reformách a dodržet své sliby. Stejně jako britský premiér Cameron varovala, že nedělní vítězství radikální levice v parlamentních volbách v Řecku zvýší ekonomickou nejistotu v celé Evropě. Právě ekonomická nejistota je dle Camerona důvodem k tomu, aby Británie setrvala u své politiky a ochránila vlastní bezpečnost." Proti odpuštění řeckého dluhu stojí i finský premiér Stubb, který však vychází Řecku vstříc podporou diskuzí o podmínkách splátek či jejich prodloužení. Diskuze o formě dluhového programu podporuje i belgický ministr financí Van Overtveld. Současně ale připomíná, že Řecko musí dodržovat pravidla měnové unie. Rovněž předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker varoval, že Řecko nemůže očekávat žádné snižování dluhu. Robert Peston předpokládá, že pokud SYRIZA vyhraje vyjednávání se zbytkem eurozóny, ostatní strany bojující proti evropským úsporným nařízením posílí. Chang Wei Liang z Mizuho Bank upozorňuje, že ústupky Řecku by mohly posílit odpor dalších jižanských zadlužených zemí jako je Španělsko nebo Itálie vůči úsporným opatřením a mohly by posílit populismus ve zmiňovaných zemích, což by mohlo uvrhnout Evropu do další krize. Např. opoziční socialisté v Portugalsku vidí ve vítězství SYRIZY znamení pozitivních změn v Evropě a konec utahování opasků. Také frakce sociálních demokratů v Evropském parlamentu považuje výsledek voleb za milník a znamení, že by mělo dojít ke změně hospodářské politiky eurozóny. Italský europoslanec Pittella prohlásil, že Řekové jasně ukázali, že již nechtějí snášet diktát Trojky a chtějí nastolit novou férovější politiku založenou na sociálním právu. K postoji SYRIZY se kladně vyjádřili i další italští politici. Dle spolupředsedů Levice Kippingové a Riexingera „nejsou řecké volby jen šancí na nový začátek pro Řecko, ale i pro celou Evropu. Poskytují příležitosti k demokratickému procitnutí a k zásadním změnám ve směřování Evropské unie".
Na nejistý vývoj splácení řeckého dluhu a na nejistotu ohledně setrvání Řecka v eurozóně způsobenou vítězstvím SYRIZY v řeckých volbách okamžitě zareagovaly finanční trhy. První zprávy ze světových burz hovoří v souvislosti s řeckými volbami o poklesu ceny eura, a to na nejnižší úroveň vůči dolaru za posledních 11 let. Jednotná evropská měna se v dnešním asijském obchodování vůči americkému dolaru propadla až na 1,1098 USD, což je nejnižší úroveň od září 2003. Vystoupení Řecka z měnové unie tzv. Grexit by však bylo bolestivější pro Řeky než pro eurozónu, proto je nepravděpodobné, že by se pro něj nová řecká vláda sama rozhodla. Netouží po něm ani 76 procent řeckého obyvatelstva, kteří v průzkumu na začátku ledna dali najevo, že chtějí za každou cenu euro udržet.

blog comments powered by Disqus
Autor
Bronislava Vráželová
Rubrika
GP Briefing, Zaměřeno na EU
Témata
, , ,
Publikováno
30. 1. 2015