V posledních dnech roku 2015 schválil polský parlament kontroverzní návrh novely zákona o rozhlasu a televizi. Tato novela umožní nové vládě dosazovat své lidi do vedení veřejnoprávní televize a rozhlasu, čímž bude ovlivňovat nestrannost médií. Po vstupu novely v platnost dojte k výměně současného vedení ve veřejnoprávních médiích.

Poslední den v roce 2015 odhlasovala horní komora polského parlamentu Senát spornou novelu o rozhlasu a televizi. V dolní komoře sejmu byl návrh podpořen o den dříve. 232 členů sejmu novelu podpořilo, 152 zamítlo a 34 členů se zdrželo hlasování. Ke vstupu novely v platnost již zbývá pouze podpis prezidenta republiky. Vlivem blízkosti prezidenta k vládnoucí straně PiS je tento krok vnímán pouze jako formalita.¹

Doposud byly řídící funkce a dozorčí rady ve veřejnoprávních médiích obsazovány na základě veřejných konkurzů. Po vstupu novely v platnost získá pravomoc jmenovat a odvolávat vedení veřejnoprávní televize a rozhlasu ministr státního pokladu. Vstupem novely v platnost skončí stávající mandáty dosavadních členů vedení a dozorčích rad Polské televize a Polského rozhlasu.² Vlád­noucí strana Práva a spravedlnosti (PiS) svůj krok odůvodňuje tvrzením³, že v současné době státní rádio a televize neplní vzdělávací roli a že pouze slouží jako propaganda předchozí vlády. Vládnoucí strana vyzývá média k ukončení kritiky jejich kroků.

Schválení novely zákona vyvolalo bouřlivou reakci občanů, polských médií i zahraničních pozorovatelů. Mnoho médií dává najevo svůj strach z úplné kontroly informací. Zaměstnanci Polského rádia zahájili svůj protest změnou vysílání – každou lichou hodinu vysílá první program Polského rádia polskou hymnu a každou sudou hodinu se rozezní hymna Evropské unie Óda na radost. Dle dosavadního ředitele prvního programu Polského rádia Kamila Dabrowa⁴ tím vyjadřují zaměstnanci vážné obavy o ztrátu nezávislosti médií. Tento symbolický protest bude dle slov současného ředitele trvat až do příchodu nového vedení dosazeného vládnoucí stranou PiS.

Na protest schválení novely zákona podali ředitelé čtyř nejdůležitějších kanálů veřejnoprávní Polské televize TVP1 Piotr Radziszewski, TVP2 Jerzy Kapuscinski, TVP Kultura Katarzyna Janowská a Televizní informační agentury Tomasz Sygut demisi.⁵ Rezig­novala také personální ředitelka televize Ewa Gerová. Ředitel televize Janusz Daszczyński jejich rezignaci přijal. Týdeník Polityka⁶ reagoval na vývoj v zemi následujícím prohlášením: „Kaczyńského PiS dobyl na Štědrý den ústavní soud a na Silvestra veřejnoprávní média. Hrůza pomyslet, co se stane na Tři krále.”

Pět největších evropských žurnalistických skupin⁷ (Evropská federace novinářů, Evropská vysílací unie, Asociace evropských novinářů, Reportéři bez hranic a Výbor pro ochranu novinářů) podepsalo dopis, ve kterém upozorňují, že pokud polský parlament schválí novelu, Polsko se stane regresivním režimem. Generální ředitelka Evropské vysílací unie (EBU) Ingrid Deltenre⁸ zaslala dopis polskému prezidentovi, ve kterém ho jménem Evropské vysílací unie žádala o nepodepsání novely bez důkladného posouzení jejích dopadů a kompatibility s polskou ústavou a s Evropskou úmluvou o lidských právech. Svůj požadavek odůvodnila následujícím argumentem: „Zachování poctivosti a nezávislosti médií je symbolem svobodné a demokratické země.“ Předseda Výboru pro ochranu demokracie Mateusz Kijowsk⁹ označil kroky nové polské vlády za „konec demokracie v Polsku“. Své znepokojení¹⁰ vyjádřilo i OBSE a European Rights Watchdog.

První místopředseda Evropské komise Frans Timmermans zaslal polskému ministrovi zahraničí a ministrovi spravedlnosti dopis, ve kterém vyjádřil své znepokojení a žádal záruku, že novela bude respektovat principy EU, tedy svobodu médií. Polský ministr zahraničí Witold Waszczykowski však popřel, že by takový dopis obdržel.¹¹ Evrop­ský komisař Günther Oettinger¹² navrhuje aktivovat mechanizmus právního státu a uvalit na Varšavu dohled. Tato možnost se má projednávat na zasedání komise 13. ledna 2016. Šlo by o první použití nového mechanizmu schváleného v roce 2014. Mechanizmus právního státu¹³ se zaměřuje na členské země, v nichž vznikla „systematická nebezpečí pro právní stát“. Pokud dotyčná země nereaguje na návrhy změn ze strany Bruselu, komise může zahájit „proceduru pro porušování základních evropských hodnot“.

Dle vyjádření ministra kultury Krzysztofa Czabanského¹⁴ budou v březnu nebo dubnu 2016 navrženy další reformy upravující strukturu, organizaci a financování médií. Bude se jednat o další ze série reforem utužující moc nové vlády. Krom novely zákona o rozhlasu a televizi přijala nová vláda na konci roku 2015 reformu zákona o Ústavním soudu. Schvalování této reformy bylo rovněž provázeno demonstracemi vyjadřujícími hluboký nesouhlas občanů a výzvy zahraničních pozorovatelů a médií.¹⁵ 56% polských občanů¹⁶ vnímá kroky současné vlády jako hrozbu demokracii.


¹http://www.huffingtonpost.com/…b958f65b80cb?…

²http://zahranicni.eurozpravy.cz/…-a-televizi/

³http://www.warsawvoice.pl/…p/34099/news

⁴http://polska.newsweek.pl/…76514,1.html

⁵http://www.bbc.com/…ope-35217586

⁶http://www.novinky.cz/…-zakona.html

⁷https://euobserver.com/justice/131694

⁸http://www.thenews.pl/…gn-media-law#…

⁹http://www.theguardian.com/…aw-kaczynski

¹⁰https://euobserver.com/justice/131694

¹¹http://www.huffingtonpost.com/…b958f65b80cb?…

¹²http://www.denik.cz/…0160103.html

¹³http://zahranicni.eurozpravy.cz/…m-o-mediich/

¹⁴http://www.warsawvoice.pl/…p/34099/news

¹⁵http://www.bbc.com/…ope-35083561

¹⁶http://www.theguardian.com/…aw-kaczynski