Časopis pro politiku a mezinárodní vztahy

Global Politics

Časopis pro politiku a mezinárodní vztahy

Ukrajina – co přinese rozpad Jaceňukovy vlády?

Jaceňukova vláda přišla ve čtvrtek 18. února o vládní většinu. Pro odchod z koalice se rozhodla politická strana Svépomoc Oleha Berezjuka a Vlast Julije Tymošenkové. V koalici zůstala pouze Jaceňukova strana Lidová fronta a prezidentský Blok Petra Porošenka. Jaceňuk hledá nové koaliční partnery, je však připraven i na vypsání nových parlamentních vo­leb.

V úterý 16. února došlo k hlasování o nedůvěře vlády ze strany parlamentu, Jaceňuk se ve vládě udržel těsně – nedůvěru vládě vyslovilo 194 poslanců, přičemž k pádu vlády jich bylo zapotřebí 226. I přes výzvu prezidenta Porošenka Jaceňuk odmítl dobrovolně rezignovat na post premiéra. Premiér pokládá Porošenka a jeho Blok stále za vládního spojence. Právě někteří poslanci ze strany Blok zachránili v hlasování o nedůvěře jeho křeslo prvního ministra. Pokud Porošenko dle premiéra vládu opět podpoří, mohou začít hledat další vládní spojence, které Jaceňuk vidí například opětovně v Radikální straně nebo v 51 nezávislých poslancích. Aby Jaceňukova vláda mohla fungovat i nadále, musí si kromě nových spojenců získat především důvěru parlamentu. Pokud poslanci nesestaví většinovou koalici do jednoho měsíce, může prezident Porošenko vyhlásit předčasné volby, ten však uvedl, že vypsání předčasných voleb vidí jako poslední možné řešení.

Celá tato poltická situace je výsledkem střetů zájmů, kde na jedné straně stojí zbylá Jaceňukova vláda a na druhé straně bývalé vládní proevropské strany Svépomoc a Vlast s dalšími opozičními stranami, které Jaceňuka kritizují za nenaplnění vládních cílů a reforem. Také ukrajinští občané očekávali funkční a především rychlé reformy v zemi zmítanou válkou a ekonomickou krizí, ty však nepřišly. Dle průzkumů veřejného mínění si 70 % obyvatel přeje, aby Jaceňuk opustil vládní pozice.

Nenaplněné cíle Jaceňukovy vlády se týkají především ekonomiky. I přes finanční injekci poskytnutou Mezinárodním měnovým fondem a Evropskou unií v posledních dvou letech se ekonomická situace na Ukrajině nezlepšila. Dle Jaceňuka je však ještě pro hospodářský růst potřeba minimálně jeden až dva roky. Premiér rovněž připomněl nepopularitu některých ekonomických reforem, které dle jeho přesvědčení měly vést k nastartování ukrajinské ekonomiky. Za pokrok považuje například převzetí ropného koncernu Ukrnafta od tamních oligarchů. Premiér rovněž poukázal na povinnost plnit závazky vůči MMF, o které se vláda snažila. Pokud však bude vláda nakonec odvolána, vznikne při sestavování nové vlády období, kde nebude nikdo moci závazky plnit. Vypsání nových voleb by tak ukrajinskou krizi prohloubilo. Stejný názor zastává i prezident Porošenko.

Kromě neustupující ekonomické krize stojí za dalším důvodem také korupční aféry ve vládních kruzích. Reformy brzdí provázanost politiků s oligarchy, kteří se snaží vytěžit prostředky státu ve svůj prospěch. Tento oligarchický kapitalismus objasnil bývalý ministr ekonomického rozvoje a obchodu Ajvaras Abromavičjus, který na začátku února rezignoval z funkce z důvodu zkorumpovanosti vlády, a to zejména kvůli nátlaku prezi­dentského vládního Bloku Petra Porošenka. Takto označil bývalý ministr skupinu lidí okolo místopředsedy Bloku Igora Kononěnka. Koroněnka obvinil z dosazování svých lidí ze soukromých do státních firem. Takové trendy ve vládě připodobňuje procesům za sovětské éry. Již minulá proruská vláda bývalého prezidenta Janukoviče v roce 2014 byla charakteristická svou korupcí. Za dva roky funkčního období prozápadní vlády se však situace vůbec nezměnila.

Na problém korupce již delší dobu upozorňuje EU, která vyzývá ukrajinskou vládu, k jejímu rychlému potlačení. K nátlaku se začátkem nového roku přidal také MMF. Právě EU a MMF byly největšími poskytovateli finanční pomoci záchranného balíčku. Generální ředitelka fondu Christine Lagardeová konstatuje, že bez podstatného úsilí posílit reformní změny a bez efektivního boje proti korupci je velmi těžké vidět pokrok v naplnění záchranného programu MMF.

Dle dánského ministra zahraničních věcí Kristiana Jensena bude velmi obtížné společně podporovat sankce vůči Rusku, pokud se nezlepší situace okolo reforem a pokud nenastane pokrok v minském mírovém procesu. Protiruské sankce končí v červenci tohoto roku, kdy se bude rozhodovat o jejich prodloužení. Avšak evropské státy, které mají bližší vztah k Rusku, jako je například Maďarsko, Kypr nebo Itálie, mohou argumentovat tím, že pokud se minský mírový proces na Ukrajině nezlepšuje, nevidí důvod podporovat prodloužení sankcí.

blog comments powered by Disqus
Autor
Ondřej Lamcha
Rubrika
GP Briefing, Zaměřeno na EU
Témata
, , , , , ,
Publikováno
2. 3. 2016