Časopis pro politiku a mezinárodní vztahy

Global Politics

Časopis pro politiku a mezinárodní vztahy

Volby do Evropského parlamentu

Evropané si budou moci v květnu zvolit již po osmé své zástupce v přímých volbách do Evropského parlamentu. Poprvé tuto možnost měli roku 1979, kdy proběhly první přímé volby. Evropský parlament je jedinou přímo volitelnou institucí Evropské unie. Zastupuje všech 28 zemí a 503 milionů voličů. Jedná se tedy o jedny z největších demokratických voleb světa. Voliči vybírají své zástupce na pětileté volební období. Volby budou probíhat ve všech zemích Evropské unie mezi 22. – 25. květnem 2014.

Struktura a role Evropského parlamentu

Evropskou unii tvoří několik institucí s různými funkcemi. Patří mezi ně Rada Evropské unie, Evropská rada, Komise, Evropský parlament, Soudní dvůr, Účetní dvůr a poradní orgány. Evropský parlament představuje instituci, která má za úkol reprezentovat nadnárodní zájmy. Role Evropského parlamentu se dá připodobnit k roli dolních komor. Role a pravomoci Evropského parlamentu se neustále vyvíjejí. Evropské parlamentní shromáždění (předchůdce EP ) mělo pouze konzultační pravomoci, avšak s každou změnou primárního práva se pravomoci Evropského parlamentu rozšiřují. Do primárního práva byl Evropský parlament zařazen až v roce 1986 Jednotným evropským aktem. Poslední změnou primárního práva, a tedy i posledním posílením role Evropského parlamentu byla Lisabonská smlouva, která vstoupila v platnost 1. ledna 2009. Po přijetí Lisabonské smlouvy disponuje Evropský parlament legislativními, rozpočtovými a kontrolními pravomocemi. Legislativu schvaluje Evropský parlament společně s Radou Evropské unie. Důležitou roli hraje komunikace s národními parlamenty.

V čele Evropského parlamentu stojí předseda, který je volen na 2,5 roku. Jeho úkolem je předsedat plenárním schůzím, reprezentovat parlament na venek, účastnit se mezivládních konferencí a podepisovat legislativní akty. Evropský parlament je jedinou přímo volenou institucí Evropské unie. Občané Evropského společenství (předchůdce Evropské unie) měli poprvé možnost volit si své zástupce v roce 1979. Paradoxně s posilováním pravomocí Evropského parlamentu klesá zájem občanů o volby. Volby do Evropského parlamentu jsou proto označovány za druhořadé.

Politické frakce v Evropském Parlamentu

Evropský parlament je nadnárodní institucí, tedy europoslanci nereprezentují národní zájmy. Zvolení europoslanci se neseskupují podle států, ale seskupují se do politických frakcí. V současné době v Evropském parlamentu existuje sedm frakcí:

  • Skupina Evropské lidové strany (EPP)
  • Skupina Pokrokové spojenectví socialistů a demokratů (S&D)
  • Skupina Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE)
  • Skupina Zelení-Evropská svobodná aliance (Zelení/EFA)
  • Skupina Evropští konzervativci a reformisté (ECR)
  • Skupina Evropská sjednocená levice a Severské zelená levice (EUL/NGL)
  • Skupina Evropa svobody a demokracie (EFD)

Poslanci, kteří se neztotožní s žádnou z frakcí, mohou zůstat jako nezařazení. Politické skupiny sdružují poslance z více než stovky politických stran z členských států. Každá politická skupina má předsedu, předsednictvo a sekretariát. Politická skupina musí splňovat podmínku, že jejími členy jsou poslanci reprezentující alespoň 1/5 členských států a musí mít minimálně 19 členů.

Volby do Evropského parlamentu jako druhořadé volby

Volby do Evropského parlamentu jsou vnímány jako volby druhořadé. Zájem občanů je i přes rozsáhlou předvolební kampaň velmi nízký. Svůj hlas přišlo v roce 2009 odevzdat pouze 43,1% voličů. V České republice byla volební účast ještě nižší. Dosáhla pouhých 28%. Na rozdíl od Řecka, Belgie, Lucemburska a Itálie volební účast v ČR není povinná. Česká republika chtěla zvýšit volební účast tím, že stanovila den voleb do Evropského parlamentu na stejný den jako volby do poslanecké sněmovny. Kvůli předčasným volbám do poslanecké sněmovny však tento záměr nevyšel. Druhým důvodem, proč jsou tyto volby označovány za druhořadé, je dominance národních témat nad tématy evropskými. Voliči často vyjadřují nespokojenost s národní politikou skrz volby evropské.

Volební systém

Volby do Evropského parlamentu probíhají ve všech zemích podle poměrného volebního systému. Volby v jednotlivých zemích se odlišují způsobem přepočtu hlasů, velikostí volebního obvodu, výší volební klauzule a charakterem kandidátní listiny.

Volební obvody si mohou jednotlivé země stanovovat samy. Česká republika má pouze jeden volební obvod a tím je celé území České republiky. Volební klauzule je v České republice nastavena na 5% a volební hlasy jsou přepočítávány pomocí d´Hontovy metody. Aktivní volební právo je ve všech zemích stejné, tedy 18 let avšak pasivní volební právo se v jednotlivých zemích liší. Pohybuje mezi 18 a 25 lety. V České republice mají pasivní volební právo občané starší 21 let. V České republice mohou volit občané České republiky nebo občané ostatních členských zemí EU, pokud jsou přihlášeni k trvalému či přechodnému pobytu v České republice alespoň 45 dní. Právo být zvolen mají kromě českých občanů starších 21 let i další občané Evropské unie, pokud jsou v den voleb alespoň 45 dnů přihlášeni k trvalému či přechodnému pobytu v České republice. Češi mohou po splnění podmínek volit v zahraničí kandidáty dané země. Na rozdíl od většiny Evropanů nemohou Češi v zahraničí vybírat z české kandidátky. Tato možnost je upřena také Slovákům, Irům a Malťanům. Důvodem je chybějící novela zákona o volbách do Evropského parlamentu.

volbyEP

Volby v České republice

Češi budou volit svého kandidáta již po třetí. V České republice proběhnou volby 23. a 24. května 2014. Poprvé proběhnou volby dle pravidel stanovených Lisabonskou smlouvou. Ta mimo jiné snížila některým členským zemím, včetně České republiky, počet europoslanců. Oproti minulému volebnímu období bude ČR zastupovat 21 europoslanců z celkového množství 751. Počet se díky Lisabonské smlouvě snížil z původních 22 na 21. Dle Lisabonské smlouvy je nejnižší možný počet poslanců 6 (Malta, Lucembursko, Kypr a Estonsko) a nejvyšší možný 96 (Německo).

volbyEP1

Kandidatura v České republice

Návrhy kandidátů se odevzdávají na ministerstvo vnitra a to nejpozději 66 dní před eurovolbami, tedy nejpozději 16. března 2014. Práva a povinnosti kandidátů upravuje zákon č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Každá politická strana, hnutí nebo koalice smí podat pouze jednu kandidátní listinu, přičemž každý kandidát smí být zařazen pouze na jedné kandidátní listině. Na každé kandidátní listině smí být uvedeno maximálně 28 kandidátů.

Po odevzdání kandidátních listin ministerstvo vnitra do 6 dnů listiny přezkoumá. Při zjištění případných nesrovnalostí ministerstvo písemně vyzve politické strany, hnutí a koalice k odstranění závad a to nejpozději do 50 dní před začátkem voleb. 48 dní před začátkem voleb (do 5. dubna 2014) ministerstvo rozhodne o registraci kandidátní listiny splňující náležitosti stanovené zákonem nebo o vyřazení kandidáta z listiny anebo o odmítnutí celé kandidátní listiny. Ke dni 16. března 2014 bylo na ministerstvu vnitra registrováno 39 politických skupin a hnutí. Po přezkoumání splnění podmínek uložených zákonem se ministerstvo vnitra rozhodlo vyřadit celou jednu kandidátní listinu a dále tři kandidáty. Vyřazena byla kandidátní listina Československé strany socialistické. Ze stran a hnutí Česká strana regionů, hnutí Občané 2011 a strany Koruna Česká se volební komise rozhodla vyřadit po jednom kandidátovi. Čeští voliči budou tedy vybírat ze 38 (39 v případě uznání odvolání Československé strany socialistické soudem) kandidátních listin:

  • Aktiv nezávislých občanů
  • ANO 2011
  • Antibursík – stop ekoteroru!
  • Česká pirátská strana
  • Česká strana národně sociální
  • Česká strana regionů
  • Česká strana sociálně demokratická
  • Česká Suverenita
  • Československá strana socialistická
  • Dělnická strana sociální spravedlnosti – NE diktátu Bruselu!
  • evropani.cz
  • Fair play – HNPD
  • Hnutí sociálně slabých
  • Klub angažovaných nestraníků
  • Komunistická strana Čech a Moravy
  • Komunistická strana Československa
  • Koruna Česká (monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska)
  • Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová
  • LEV 21 – Národní socialisté
  • Liberálně ekologická strana
  • Moravané
  • NE Bruselu – Národní demokracie
  • Občané 2011
  • Občanská demokratická strana
  • Občanská konzervativní strana
  • Republika
  • Republikánská strana Čech, Moravy a Slezska
  • Romská demokratická strana
  • SNK Evropští demokraté
  • Strana práce a Nespokojení občané!
  • Strana rovných příležitostí
  • Strana svobodných občanů
  • Strana zdravého rozumu – nechceme euro – za Evropu svobodných států
  • Strana zelených
  • TOP 09 a Starostové
  • Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury
  • Věci veřejné
  • VIZE 2014
  • Volte Pravý Blok www.cibulka.net

Zdroje

Bronislava Vráželová je studentkou magisterského programu mezinárodních vztahů na FSS MU a redaktorkou časopisu Global Politics

blog comments powered by Disqus
Autor
Bronislava Vráželová
Rubrika
Zaměřeno na EU
Publikováno
27. 4. 2014